Podle komentáře Českého statistického úřadu mezičtvrtletní vzestup ekonomiky ve třetím čtvrtletí podpořila rostoucí domácí poptávka, zatímco ta zahraniční stagnovala. V letošním roce očekáváme růst české ekonomiky o skromných 0,8 procenta a příští rok jeho mírné zrychlení na 1,5 procenta.
Brzdou ekonomiky ještě nějakou dobu pravděpodobně zůstane průmysl, který čelí především nižší poptávce po průmyslovém zboží. Přetrvávající pesimismus v tuzemském průmyslu potvrdil říjnový PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.), který navzdory nárůstu z 46 bodů na 47,2 b. zůstal hluboko v pásmu kontrakce.
Ekonomika eurozóny překvapila vyšším růstem za třetí čtvrtletí. Oproti očekávané stagnaci mezičtvrtletního růstu HDP v eurozóně na 0,2 procenta došlo k jeho urychlení na 0,4 procenta. Pozitivně ve třetím čtvrtletí překvapila hlavně ekonomika Španělska (+0,8 % q/q oproti očekávaným +0,6 %, pozn. aut.) a Německa (+0,2 % q/q oproti očekávaným -0,1 %).
V případě Německa bylo ale pozitivní překvapení kompenzováno revizí dat za druhý kvartál z původních -0,1 % na -0,3 procenta mezikvartálně a v meziročním vyjádření tak tamní ekonomika klesla o 0,2 procenta. Za říjen navíc ve srovnání s odhady vykázala výraznější nárůst počtu nezaměstnaných, avšak při stagnující míře registrované nezaměstnanosti na 6,1 procenta.
Mírně lepší oproti odhadům byl ve třetím čtvrtletí i výkon francouzské ekonomiky (+0,4 % q/q), na který ale působil jednorázový efekt pořádání olympijských her. Italská ekonomika naopak za očekávání zaostala, když pouze mezičtvrtletně stagnovala.
Z hlediska struktury byla hlavním zdrojem růstu ekonomiky eurozóny pravděpodobně zvyšující se spotřeba domácností. Spotřebitelský sentiment mírně vzrostl jak v Německu, tak i v samotné eurozóně. Zatímco ale důvěra v sektoru služeb stagnovala, mezi evropskými průmyslníky došlo k dalšímu prohloubení míry pesimismu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
