Zpřesněný odhad hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny za letošní první čtvrtletí potvrdil jeho mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta. Struktura vývoje HDP dosud známa není. Březnová data průmyslové produkce byla velmi slabá.
Průmysl v eurozóně se totiž meziměsíčně propadl o výrazná 4,1 procenta. Významně se ale na tom podílelo Irsko (produkce klesla o 26 % m/m), jehož data běžně vykazují vyšší míru volatility. Výrazně se ale výkon průmyslu snížil i v Německu (o 3,1 % m/m) a pozvolnější pokles zaznamenaly také Francie a Itálie.
I tak ale díky poměrně silnému růstu v lednu a únoru průmyslová produkce za celou eurozónu v prvním čtvrtletí letošního roku zhruba stagnovala. Rostoucí skepsi investorů a analytiků ohledně dalšího vývoje evropské ekonomiky indikoval německý ZEW index za květen.
Ten ve složce očekávání pro následujícího půl roku vykázal další pokles (o poznání výraznější, než s jakým se počítalo, pozn. aut.), a to na nejnižší úroveň od začátku letošního roku. Fundamentální tlaky na růst spotřebitelských cen pramenící z utaženého trhu práce nicméně v evropské ekonomice nadále přetrvávají.
Podle dat Evropské centrální banky (ECB) totiž jádrová inflace v sezonně očištěném meziměsíčním vyjádření v dubnu zrychlila na 0,58 % (anualizovaně na 7 %) z březnových 0,36 procenta.
Ačkoliv tedy v meziročním vyjádření došlo k nepatrnému zvolnění z 5,7 procenta na 5,6 procenta, nelze vyloučit, že v květnu či červnu jádrová inflace opět zrychlí a dosáhne nového rekordu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
