Index nákupních manažerů: Výrobní aktivita začala výrazně klesat už v březnu, ale hlavní a větší snížení zřejmě nastalo až v dubnu, kdy firmy naplno pocítili uzavřenou ekonomiku a zhoršily se i očekávání do blízké budoucnosti. S tím jak se ekonomika probouzí z hibernace, bychom v dalším měsíci již mohli vidět zlepšení.
Maloobchodní tržby: Odhad maloobchodních tržeb je tentokrát opravdu nelehký. Pandemie měla za následek razantní změnu v chování spotřebitelů. Na jedné straně docházelo k předzásobení v případě potravin a léků. Na druhou stranu lidé omezovali nákupy zbytných věcí. Tržby pak od poloviny března velmi negativně zasáhlo zavření obchodů s částečným přesunem do on-line služeb. Počítáme s tím, že maloobchodní tržby bez prodeje aut v meziročním vyjádření klesly o 4,3 %. Registrace aut ukazují pokles o více než 30 %, což by celkové tržby mělo stáhnout do meziročně záporných 11,5 %.
Průmysl a zahraniční obchod: Březen kromě nuceného útlumu ve službách přinesl i přirozenou reakci na strach z epidemie ze strany průmyslových výrobců. Od poloviny března tak omezily či zcela zastavili činnost i klíčové české podniky jako jsou výrobci automobilů. K odhadované hloubce propadu je třeba si uvědomit, že v první polovině měsíce většina podniků normálně fungovala.
Za celý březen tak v průměru po očištění o teoretický efekt jednoho pracovního dne navíc čekáme meziroční pokles průmyslové výroby o 12 %. Pokles průmyslu s sebou přináší snížení exportu i importu. Nižší import by měl být znát i v případě spotřebního zboží a citelně také v případě ropy, která navíc silně zlevnila. U obchodní bilance tak čekáme přebytek poblíž 20 miliard korun, což je meziroční zlepšení o čtyři miliardy.
ČNB: Česká národní banka na řádném měnově politickém zasedání ve čtvrtek 7. května pravděpodobně sníží svou základní úrokovou sazbu o dalších 50 bazických bodů na půl procenta. Učiní tak v důsledku očekávání pouze pozvolného obnovení růstu zahraniční poptávky, a to i přes probíhající rozvolňování vládních nařízení v domácí ekonomice.
Ve zbytku letošního roku náš základní scénář počítá již se stabilitou úrokových sazeb, rizika jsou však vychýlená směrem k jejich dalšímu poklesu. V roce 2021, kdy by česká ekonomika měla opět robustně růst, očekáváme postupnou normalizaci měnových podmínek, jak prostřednictvím vyšších úrokových sazeb, tak i posilujícího kurzu koruny.
V nejbližším období však koruna setrvá na slabších hodnotách, nad hranici 28 korun za euro, kdy by již ČNB pravděpodobně zakročila, by se nicméně dostat neměla. Za nejpravděpodobnější nekonvenční nástroj české měnové politiky považujeme kurzový závazek, k jeho zavedení je však ještě dlouhá cesta.
Podíl nezaměstnaných: Propad ekonomiky s sebou dříve či později přinese růst nezaměstnanosti. Neflexibilní trh práce a přijatá opatření na podporu ekonomiky tento nárůst brzdí. V březnu dokonce nezaměstnanost zůstala stabilní, navzdory tomu, jak uvádí statistický úřad, počet odpracovaných hodin výrazně klesl a to více u sebezaměstnaných, nežli u zaměstnanců. Týden před koncem dubna ministryně Maláčová pro média uvedla, že nezaměstnanost v dubnu vzroste na 3,4 %. My tento údaj s týdenním odstupem odhadujeme na 3,5 %.
Spotřebitelské ceny: Na spotřebitelské ceny nyní působí řada protisměrných vlivů. Propad cen ropy tlačí dolů ceny u čerpacích stanic. Zvyšují se dál ceny potravin. Slabší koruna se zpožděním působí ve směru vyšších spotřebitelských cen. V cenách se ovšem stále plně nepromítl nárůst spotřební daně, což by se z části mělo v dubnu projevit, ale celý efekt vyšší daně se zřejmě projeví až v údajích za květen.
V průměru pro duben čekáme nárůst spotřebitelských cen o 0,1 % meziměsíčně a mírné zrychlení meziročního růstu cen na 3,5 %. Otázkou zůstává, jak kvalitní a relevantní byl sběr dat pro výpočet statistiky v období hibernace ekonomiky.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
ČNB je vycpána eury za 2 biliony korun,nakoupena eura po 25 kč. Dnes je euro za 27,5 kč ,tak okamžitým prodejem eur lze získat 2,2 bilionu korun.To na nastartování ekonomiky bohatě stačí.
To jo, ale ty peníze se musí dát lidem, ne firmám, které nakonec až zase bude dobře budou zisky danit mimo ČR a EU. Dejte peníze lidem a ti rozhodnou svým utrácením koho podpoří.
To jo, ale ty peníze se musí dát lidem, ne firmám, které nakonec až zase bude dobře budou zisky danit mimo ČR a EU. Dejte peníze lidem a ti rozhodnou svým utrácením koho podpoří.
lidem ? těm přidat leda povinnosti, práce, máme 30 let volnětržní kapitalismus, pane „ekonom“
Vyborně!!! Uvedly jste to na pravou míru.Byla jsem znechucena těmi všemi lži…Kde že inflace deflace to je ten vyraz kterého se bojíte.Co???
Ekonomiku tohoto kdysi,dávno fungujícího státu /1.republika/ zdevastovali hlavně-komunisté !!! A po r.1990 ji titíž komunisté-v modrém,jen dorazili !!!