Podíl nezaměstnaných: Ministerstvo práce a sociálních věcí již dopředu avizovalo, že v květnu míra nezaměstnanosti stoupla na 3,6 % z předchozí úrovně 3,4 %. Nebýt recese způsobené pandemií, tak by nezaměstnanosti z důvodu standartní sezónnosti klesala. Výraznější nárůsty lze čekat v dalších měsících, kdy lidem vyprší výpovědní lhůty a kdy budou končit programy jako je vyšší ošetřovné pro rodiče. V letních měsících čekáme podíl nezaměstnaných nad úrovní sedmi procent.
Maloobchodní tržby: Maloobchodní tržby v dubnu pravděpodobně dál výrazně klesly s ohledem na uzavřené obchody a obavy obyvatel z budoucího vývoje. Propad bude patrný zejména u zbytného zboží, jako jsou automobily. Celkový údaj za maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu by tak měl být výrazně horší, nežli tržby bez prodeje aut. Na druhou stranu ještě v březnu docházelo k určitému předzásobení potravinami, což pro duben už není tak pravděpodobné. Pro tento měsíc tak počítáme s propadem maloobchodních tržeb bez motoristického segmentu o téměř 22 % a se zahrnutím aut o 31 %.
Průmysl a zahraniční obchod: S ohledem na pozastavené provozy v řadě průmyslových podniků, výpadky v poptávce a potíže s dodávkami by průmyslová výroba měla za duben zaznamenat velký propad. Výroba aut v dubnu meziročně klesla o 31 %. Nejistota odhadu je veliká a mezi prognózami analytiků lze čekat značný rozptyl. Náš odhad ukazuje meziměsíční pokles o více než 15 %, což by znamenalo prohloubení meziročního propadu průmyslu na 20,2 %.
Indikátory PMI ukazují, že největšího útlumu průmysl dosáhl v dubnu. V květnu se indikátor PMI sice zlepšil, ale stále je hluboko v pásmu kontrakce, takže je otázkou, jaké zlepšení vývoje v průmyslu konec karanténních opatření přinesl. V případě obchodní bilance za duben čekáme další zhoršení bilance vlivem propadu exportu, který bude pravděpodobně jen zčásti v dubnu vykompenzován poklesem dovozů. Od bilance tak čekáme pokles do deficitu kolem 5 miliard korun. To by znamenalo meziroční zhoršení o 21 mld. Kč.
Spotřebitelské ceny: Za květen v průměru čekáme nárůst spotřebitelských cen o 0,2 % především z důvodu zvýšení cen potravin. Naopak ceny dále – i když oproti březnu mírněji – klesaly v případě pohonných hmot. Oslabená poptávka by se již mohla projevit v mírném poklesu cen bez potravin a energií. V souhrnu by inflace měla dále zpomalit k meziročnímu tempu 2,7 % z dubnové úrovně 3,2 %. Vliv oslabené poptávky by postupně měl získávat větší vliv. Ve druhé polovině roku čekáme sestup inflace pod dvouprocentní inflační cíl ČNB.
ČNB: Česká národní banka na svém červnovém zasedání pravděpodobně využije zbývající prostor a sníží svou základní úrokovou sazbu na technickou nulu, tedy na 0,05 %. Důvodem pro to bude zejména vývoj v zahraničí, který nyní odpovídá spíše alternativnímu scénáři nové prognózy centrální banky. Na technické nule pak dvoutýdenní reposazba pravděpodobně zůstane i celý příští rok. Nutnou podmínkou normalizace měnové politiky bude totiž dvouprocentní inflace, které se však vlivem slabé poptávky nejspíše v příštím roce nedočkáme.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
