EU našla společnou cestu

Názor
Při posledních setkání zemí EU jasně dominovala ekonomická témata. Členské státy, před týdnem, nenašly kompromis ohledně společného přístupu k tureckým těžařským a vojenským aktivitám ve Středozemním moři. Obdobně dopadla také jednání ohledně reakce na čínské intervence na území Hongkongu.
Na průběh jednání velice citlivě reaguje evropská měna. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Oba případy přinášely na stůl scénář zavedení sankcí. Vzhledem k současné ekonomické situaci a významu obou ekonomik se však nenašla dostatečná podpora. Do popředí se tak jako hlavní priorita jednoznačně dostává ekonomický zájem. Z toho důvodu se očekával tvrdý boj i při vyjednávání o způsobu podpory v rámci EU. Stěžejním problémem byla podoba fondu obnovy určeného na řešení ekonomických následků.

Poslední odhady vývoje HDP Mezinárodního měnového fondu jasně poukazují na hloubku ekonomického propadu. U eurozóny prognóza hovoří o snížení v podobě 10,2 %.

Současně zdvihá varovný prst také rychle narůstající počet nově nakažených ve světě. Indie ohlásila rekordní denní nárůst. V USA se nepříznivý vývoj týká 43 z 50 amerických států. Do úvah se tak vkrádá myšlenka druhé vlny šíření nákazy, která by velký počet zemí stáhla do dvouciferného ekonomického poklesu.

PSALI JSME:
MMF snížil prognózu globální ekonomiky

Země podporující finanční pomoc

Vzhledem k aktuální situaci doma i ve světě mnoho členských států EU v pátek zasedalo ke kulatému stolu s ambicí získat z fondu obnovy co největší finanční sumu. Mezi nimi figurovaly nejvíce zasažené ekonomiky jako Španělsko nebo Itálie. Zájem na rychlém přijetí prostředků z fondu měly i největší ekonomiky Německo a Francie. Německo bylo motivováno samotnou zodpovědností, kterou jako předsedající země EU přebírá. Dalším důvodem je fakt, že země je v zahraničním obchodu výrazně provázaná s celou Evropou, mimo jiné právě s Itálií.

Francie podle odhadů organizace OECD představuje jednu ze čtyř pravděpodobně nejvíce zasažených ekonomik, což ji rozhodně opravňuje k nemalému čerpání prostředků. Přísun peněz na jih Evropy také Francii nepřímo pomůže.

Adresáty velké pomoci totiž budou po Německu její dvě nejvýznamnější exportní země Itálie a Španělsko. Důležitost schválení podpory fondu podtrhuje i nelepšící se situace, kdy se na jihu země v pohraničním regionu Katalánska a v Bretani začala nákaza rychle šířit.

PSALI JSME:
Fond obnovy EU je ve skutečnosti spíše „fondem na záchranu Itálie“

Ochránci unijních financí

S opačným názorem se v opozici nacházela skupina tzv. „šetrných zemí“, která nechtěla zatěžovat unijní rozpočet přehnaně štědrým rozdělováním peněz. Jejím cílem bylo stlačení celkové hodnoty grantů ve fondu a podmínit čerpání prostředků dodržováním stanovených reforem a principů.

Hlavními představiteli daného směru bylo Švédsko, Nizozemsko, Dánsko a Rakousko. Jejich pozice byla ale dána i celkovou domácí situací. Jedná se totiž o země, které se doposavad můžou těšit z celkového nízkého zadlužení. Současně řada z nich neprošla velkou ekonomickou korekcí.

Zatímco například Dánsko utlumilo domácí poptávku omezujícími opatřeními, jeho export se naštěstí mohl opřít o vývoz potravin a léku, jejichž poptávka nebyla nijak výrazně dotčena. Švédsko zase zvolilo v období šíření nákazy spíše liberální přístup a domácí subjekty tolik nesvazovalo. V důsledku se tak u něho neočekává takový propad. Od konce června jsou navíc vidět náznaky opětovného růstu.

PSALI JSME:
Lídři EU se dohodli na parametrech fondu obnovy

Závěrem výsledky jednání

V prvních třech dnech se lídři zemí EU nedokázali shodnout na podobě fondu obnovy. Předseda Evropské rady Charles Michel tak postupně vycházel vstříc skupině „šetrných zemí“, kdy v rámci hodnoty 750 miliard eur přesouval peníze z části grantů do části úvěrů. Čtvrtý den se úspěšně celkový poměr ustálil na 390 miliard eur grantů ku 360 miliardám eur úvěrů. Bylo tak dosaženo kompromisu všech 27 zemí.

Rozepře se rozplynuly i nad metodikou stanovení výše podpory. Zde se ladily váhy mezi přihlédnutím k poklesu HDP a míře nezaměstnanosti za posledních pět let. V případě České republiky OECD předpověděla znatelný pokles HDP, zaměstnanost ale máme delší dobu jednu z nejnižších. Ve výsledku bude ČR z evropského rozpočtu čerpat v příštích sedmi letech přes 35,7 miliard eur, 15,4 miliard eur si může ještě půjčit.

Na průběh jednání velice citlivě reaguje evropská měna. Schválení podoby fondu znamená i emisi společných evropských dluhopisů, kterými bude podpora členským státům financována. Především se ale úspěch v určité míře přelije do optimismu na evropských akciových trzích.

Autor je investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Jednání o fondu obnovy EU ovlivňuje trhy

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.