O něco lepší, než se čekalo, byla v únoru podle Indexu nákupních manažerů (PMI) také nálada v tuzemském zpracovatelském průmyslu. Lehce nad lednovou predikcí centrální banky setrvala podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu únorová inflace. Schodek státního rozpočtu se v únoru prohloubil na 68,6 miliardy korun, což ale bylo dáno hlavně tradiční sezónností.
Také data ze starého kontinentu mírně překonala očekávání. Celková i jádrová inflace v eurozóně v únoru podle předběžného odhadu skončily o desetinu nad tržním konsenzem, když dosáhly 2,4 procenta meziročně, respektive 2,6 procenta meziročně. Oproti lednu to znamená v případě obou složek zpomalení o 0,1 procentního bodu.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny za čtvrtý kvartál roku 2024 byl v pátek revidován směrem nahoru. Ve srovnání s druhým odhadem se meziroční dynamika ekonomické aktivity zvýšila z 0,9 procenta o 1,2 procenta, což vedlo i k nárůstu loňské celoroční dynamiky z původních 0,7 procenta na 0,8 procenta.
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání snížila depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 2,5 procenta. V prohlášení centrální banka uvedla, že nastavení měnové politiky je podle ní stále restriktivní, avšak míra této restrikce se již výrazně zmenšila.
Další kroky budou (stejně jako doposud, pozn. aut.) podmíněny daty. Nová prognóza ECB byla přehodnocena ve směru nižšího ekonomického růstu a pro letošní rok vyšší inflace. My nadále očekáváme, že k dalšímu, a v tomto cyklu zároveň poslednímu, snížení úrokových sazeb o standardních 25 bazických bodů dojde hned na příštím (dubnovém) zasedání.
V pátek zveřejněné statistiky z amerického trhu práce naopak mírně zklamaly. Počet nově vytvořených pracovních míst vzrostl na 151 tis. (konsenzus 160 tis.). Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu na 4,1 procenta při očekávané stagnaci.
Americký trh práce i tak zůstává v dobré kondici a částečně tlumí rostoucí obavy o další vývoj ekonomiky. Více ale o jejím stavu napoví až další měsíce, kdy by se postupně mohly začít ukazovat první dopady cel a na trhu práce též avizované propouštění ve veřejném sektoru.
Výrazným hybatelem finančních trhů zůstala geopolitika. Zvýšenou nejistotu nadále přináší prohlášení prezidenta Trumpa (nejen) ohledně jeho celní politiky. V úterý zavedená cla na Mexiko a Kanadu byla ve čtvrtek o měsíc odložena.
Příslib vyšších výdajů na obranu v EU, zejména v Německu, ve středu a čtvrtek vystřelil výnosy evropských státních dluhopisů směrem nahoru. Výnos desetiletého německého dluhopisu vzrostl jen za tento týden o zhruba 40 bazických bodů na 2,8 procenta.
Rostoucí eurové tržní úrokové sazby z pohledu úrokového diferenciálu podpořily euro proti zeleným bankovkám. Ve stejném směru pak oproti tržnímu očekávání v souhrnu vyzněla i (výše zmíněná) makroekonomická data.
Dolar tak tento týden k euru oslabil o výrazných 4,5 procenta na 1,085 USD/EUR, a byl tak nejslabší od loňského listopadu. Oslabující dolar byl vzpruhou pro měny středoevropského regionu, které mezitýdně posílily nejen v páru s dolarem, ale i eurem. Česká koruna se v pátek odpoledne obchodovala lehce pod hladinou 25 CZK/EUR a ve srovnání s pondělkem byla silnější o 0,4 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
