To hrálo ve prospěch dalšího posílení amerického dolaru jako měny bezpečného přístavu. Dolarové tržní sazby mírně vzrostly, a to v rozsahu 10-15 bazických bodů. Z hlediska zacenění ohledně dalších kroků Fedu (centrální banka USA) se ale nic zásadním způsobem nezměnilo, a to i v důsledku poměrně prázdného kalendáře v USA.
Optikou prosincového zasedání zůstávají investoři nadále rozděleni na dvě zhruba stejně velké skupiny, jedna očekává další snížení sazeb o 25 bazických bodů, ta druhá pak jejich stabilitu. Evropské tržní sazby tento týden naopak klesaly o 20-25 bazických bodů.
Přispěly k tomu výše zmíněná slabá data v kombinaci s obavami o zdraví evropské ekonomiky, které v tomto týdnu vyjádřili také někteří představitelé Evropské centrální banky (ECB). Nejde přitom pouze o cyklické, ale i strukturální problémy, kterým Evropa čelí.
Silnou ranou pro její exportně orientovanou ekonomiku by rovněž bylo zavedení cel ze strany USA. To plánuje Donald Trump, který se začátkem příštího roku stane novým americkým prezidentem. Společná evropská měna se tak koncem týdne pohybovala kolem 1,04 USD/EUR, což je její nejslabší úroveň za poslední dva roky.
Ve vývoji středoevropských měn se odrážel zejména nárůst rizikové averze na trzích a ty tak všechny ztrácely. Makroekonomický kalendář toho tento týden v regionu příliš nenabídl. Kromě výše zmíněných tuzemských PPI zasedala ještě maďarská centrální banka, která však v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby beze změny.
Obchodování se tak neslo ve vleku globálních faktorů. Česká koruna ve výsledku oslabila vůči euru v mezitýdenním srovnání o zhruba 0,3 procenta k hranici 25,35 CZK/EUR. Obdobně dopadl polský zlotý, který ztratil 0,4 procenta své hodnoty s kurzem kolem 4,335 PLN/EUR. Nejhůře si vedl maďarský forint se ztrátou ve výši přibližně 0,9 procenta a kurzem mírně nad 411 HUF/EUR.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
