Statistický úřad EU přitom upřesnil, že sběr příslušných dat a použitá metodika odpovídají cenám, jak jsou účtovány zákazníkům. Konečné ceny, které platí zákazníci, přitom podle Eurostatu zahrnují kompenzační opatření.
V posledním loňském čtvrtletí česká vláda zavedla kompenzační opatření v podobě energetického úsporného tarifu, ten se ale týkal jen cen elektřiny pro domácnosti, nikoli plynu.
Ceny plynu a elektřiny, resp. jejich nárůst, jak je zaznamenává Eurostat, v uplynulých dnech zpochybnili také klíčoví tuzemští dodavatelé energií v čele s ČEZ, nejen premiér. Už před pátečním ohrazením se Eurostatu bylo možné si jen obtížně představit přehmat, jenž by jej dovedl k desetinásobnému nadhodnocení růstu cen v ČR v porovnání s dalšími zeměmi středoevropského regionu.
Politici by tedy měli vynechat silné výrazy typu toho, že statistici matou veřejnost. Nejprve je třeba se důkladně seznámit s použitou metodikou a tu pak případně třeba i kritizovat – ovšem již se znalostí věci.
Protože pokud vrcholní politici bez hlubší znalosti věci, „střelbou od boku“, zpochybňují data státních statistických úřadů, nahlodávají tak v rámci svého politického zápasu důvěru veřejnosti ve statistické úřady, potažmo ve stát jako takový. A i v Evropskou unii.
Tím posilují pozici různých dezinformátorů, kteří do budoucna mohou zpochybňovat jakákoli oficiální data s tím odkazem, že je přece zpochybňuje sám vládní establishment. Aktuální zbrklé zpochybnění statistických dat se tak brzy obrátí proti politikům samotným.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
