Inflace sice výrazně ukrojila z reálných příjmů domácností, ty však mají na svých kontech naakumulované úspory z covidové krize (7 % HDP), což vytváří určitý polštář, pokud jde o jejich výdaje. V nejbližších měsících budou domácnosti navíc dohánět, co nemohly v době pandemie utratit za služby (cestování, restaurace).
Výrazně nižší jsou v důsledku nedostatečné nabídky i prodeje aut (v loňském roce 25 % pod úrovní roku 2019, pozn. aut.), přičemž ochotě utrácet by měla nahrávat i situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti je v eurozóně totiž na historicky nejnižších úrovních (6,8 %).
Z hlediska dalšího vývoje spotřeby domácností pak bude klíčový mzdový růst (letos čekáme 3,3 %, 3,4 % v roce 2023, pozn. aut.). Z pandemické krize vyšel silný i korporátní sektor. Vzhledem k potřebě investovat (kvůli zelené tranzici, ale nejen) vidíme pozitivně i vývoj v této oblasti. Celkově by ekonomika eurozóny měla letos přidat 3,1 procenta, v příštím roce pak 2,1 procenta.
Inflace v eurozóně v březnu dosáhla meziročně rekordních 7,5 procenta. K tomu přispěly především ceny energií, které byly meziročně o 45 procent výše. Vrchol inflace očekáváme v dubnu, a to poblíž osmi procent. Vzhledem k vysoké základně bude inflace postupně klesat s tím, že na konci letošního roku by se měla dostat pod pět procent.
V příštím roce by měla dosáhnout v průměru dvou procent. Vzhledem k inflaci výrazně nad cílem předpokládáme, že Evropská centrální banka (ECB) ukončí nákupy aktiv již ke konci června letošního roku. Ty by zatím měly běžet v objemu 40 miliard eur v dubnu, 30 miliard v květnu a 20 miliard v červnu.
Dále podle našeho názoru ECB vyčká, jak se červnový konec výhodných podmínek pro TLTRO (longer-term refinancing operations – cílené dlouhodobější refinanční operace, pozn. red.) odrazí v jejich čerpání a jaké budou dopady konce kvantitativního uvolňování na finanční trhy.
První zvýšení depozitní sazby o 25 bazických bodů tak očekáváme v září, další v prosinci. V roce 2023 počítáme se zvýšením o 75 bazických bodů u všech měnově-politických sazeb. Ze spekulací na zvyšování úrokových sazeb by měla benefitovat i společná evropská měna. Ta by se měla již odrazit ode dna a v horizontu jednoho roku posílit na 1,16 USD/EUR.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
