„Bez energetické bezpečnosti, není žádná bezpečnost,“ konstatuje se v obsáhlé analýze Expertní rady evropských akademií (EASAC), na níž se za Akademii věd ČR podíleli fyzik Antonín Fejfar a právnička Rita Sik-Simon.
Energetika se podle vědců stává Achillovou patou Evropy. Závislost na dovozu fosilních paliv, především ropy a zemního plynu totiž vystavuje EU geopolitickému vydírání a činí ji ekonomicky zranitelnou.
Je proto nutné pokračovat v diverzifikaci zdrojů energie a nevyměnit přitom jednu závislost za jinou. I z bezpečnostních důvodů je klíčové podporovat domácí udržitelnou energetiku a inovativní technologie, doporučují vědci.
Nestabilní obchodní partner
O podpoře obnovitelných zdrojů energetiky se v Evropské unii diskutuje už mnoho let. Doposud se o nich ale hovořilo především s ohledem na ochranu klimatu. Po ruské agresi na Ukrajině v únoru 2022 a dalších geopolitických změnách se diverzifikace energetiky čím dál více spojuje s bezpečností EU.
„Obnovitelné zdroje jsou v současné situaci nejen ekonomicky výhodné, ale i strategické. Integrace obnovitelných zdrojů vede k restrukturalizaci energetických systémů, jmenovitě ke zvýšení flexibility, a v důsledku i odolnosti,“ řekl Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Zpráva EASAC několikrát zmiňuje také fakt, že by Evropská unie neměla vyměnit jednu závislost za druhou. Po invazi na Ukrajinu se podařilo do určité míry odstřihnout od ruských energetických zdrojů, přitom ale hrozí riziko příliš úzkého napojení na jiné země světa.
V případě zkapalněného plynu jde například o Spojené státy, které se ukazují jako „stále nestabilnější obchodní partner“ – jak přímo zmiňují autoři analýzy. Podle webu Evropské rady po „nevyprovokované invazi Ruska na Ukrajinu a využívání energie jako zbraně EU výrazně snížila svou závislost na ruských fosilních palivech“.
Co to konkrétně znamená? Podíl Ruska na dovozu potrubního plynu do EU klesl z více než 40 procent v roce 2021 na přibližně 11 procent v roce 2024. Pokud jde o potrubní plyn a LNG dohromady, činil v roce 2024 podíl Ruska na celkovém dovozu plynu do EU méně než 19 procent.
Největšími dovozci zkapalněného plynu do Evropy se staly právě USA. V uplynulém roce dovezla EU více než 100 miliard metrů krychlových LNG, přičemž Spojené státy zajistily celých 45 procent. Dovoz ze zámoří se tím oproti roku 2021 zdvojnásobil.
Podle už citovaného Antonína Fejfara z Fyzikálního ústavu nezahrnuje aktuální analýza nejnovější nepředvídatelná rozhodování staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa v oblasti tarifů a cel.
„Změnu postojů Spojených států lze sledovat dlouhodobě. Z čistého dovozce energetických zdrojů se postupně změnily na významného exportéra,“ upozornil český vědec.
Další závislost na Číně
Autoři analýzy také upozorňují, že bezpečnostní rizika se vztahují rovněž k obnovitelné energetice. Zařízení solárních elektráren, větrné generátory nebo baterie se totiž ve velké míře dovážejí ze zemí mimo Evropu, nejčastěji z Číny.
Stejně tak je Evropa závislá na dovozu důležitých nerostných surovin potřebných v energetice, jako je například nikl, měď, kobalt nebo lithium.
„Hodně se jich nachází právě v geopoliticky nestabilních oblastech, proto by bylo rozumné získávat je od různorodých a důvěryhodných zdrojů a zároveň budovat partnerství s dodavateli,“ píše se ve zprávě.
Téma kriticky důležitých surovin patřilo mezi vědci k hodně diskutovaným, a to právě s ohledem na (ne)soběstačnost kontinentu. Nejde o to, že by v Evropě nebyly suroviny k dispozici, například lithium by se těžit dalo. Každá těžba ale významně ovlivňuje životní prostředí a život lidí v okolí.
Analýza rovněž upozornila na nutnost ochrany energetického sektoru před kyberútoky, kterých v poslední době přibývá. V krajním případě tak může dojít k výpadkům proudu a rozsáhlému blackoutu.
