Kromě toho trh podpořily i makroekonomické údaje, které naznačily ústup inflace a zvýšily možnost dalšího uvolnění ze strany Evropské centrální banky. Přesto zde stále existuje riziko v podobě externích faktorů, jako je obchodní válka.
STOXX na maximu
Panevropský index STOXX 600 v pondělí 3. března 2025 dosáhl historického maxima, když vzrostl o asi jedno procento na úroveň 565,18 bodu. Index, který zahrnuje 600 evropských velkých, středních i malých společností, svou poslední rekordní úroveň dosáhl jen pár dní předtím, 26. února 2025, přičemž jen od začátku roku si připsal více než devět procent.
Při pohledu na roční výkonnost vzrostl STOXX 600 o více než 12 procent, zatímco z pětiletého pohledu to bylo robustních 52 procent.
Začátek nového měsíce byl pozitivní i pro index Euro STOXX 50, který zahrnuje 50 největších firem z osmi zemí eurozóny. Ten v pondělí překročil úroveň 5 568, čímž překonal historické maximum z poloviny února 2025.
Jeho výkon byl od začátku roku vyšší než měl STOXX 600, když vzrostl o téměř 13 procent, přičemž podobnou úroveň zisku zaznamenal i během posledního roku. Při pohledu na pětiletou výkonnost šlo o více než 70% růst.
Po otevření trhu 4. března 2025 však oba indexy zasáhly korekce v důsledku začátku platnosti dovozních cel do USA. STOXX 600 snížil hodnotu na 557,64 bodu, zatímco STOXX 50 s větším poklesem klesl na 5 458 bodů.
Obranné akcie tahounem růstu
Největší podíl na těchto pohybech měly akcie obranných firem, které svým růstem podle Bloombergu zvýšily tržní kapitalizaci o 35 miliard dolarů. Některé z nich dokonce dosáhly nových maxim.
Mezi nimi byla například německá nadnárodní společnost Hensoldt, která zaznamenala největší zisk, když vzrostla o robustních 37,5 procenta, za kterou následoval francouzský podnik Thales s 25% růstem. Dvojciferný růst byl viditelný i například u Dassault Aviation, Rheinmetall, britského BAE Systems a italského dodavatele Leonardo.
Summit na podporu Evropy a Ukrajiny
Pro evropský obranný sektor byly klíčové události během prvního březnového víkendu, které zvýšily očekávání, že by Evropa mohla vystupovat jako mírotvůrce mezi Ukrajinou a Ruskem. Důležitost Evropy v mírových jednáních se zvýšila zejména po setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na konci února, které skončilo fiaskem.
Zásadní bylo nedělní setkání evropských představitelů v Londýně, včetně britského premiéra Keira Starmera, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta. Výsledkem summitu bylo vytvoření „koalice ochotných“ zemí, které by vyslaly mírové jednotky na území Ukrajiny a dohlížely na udržování klidu. S plánem a se žádostí o bezpečnostní záruky se EU obrátí ještě na USA.
Více peněz do obrany
Kromě toho investory nadchla i myšlenka posílení výdajů na obranu EU, jejichž potřebu evropští představitelé zdůrazňují už delší dobu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na margo summitu 4. března 2025 avizovala nový plán ReArm Europe, který zahrnuje uvolnění financí na obranu EU, nový úvěrový nástroj v hodnotě 150 miliard dolarů spolu s dalšími projekty.
Keir Starmer, který označil možnosti zprostředkování mírových jednání jako „křižovatku v dějinách pro Evropu“, schválil návrh na zvýšení vojenských výdajů na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2027.
Český premiér Petr Fiala se podle CNBC vyjádřil, že by financování členskými státy mělo být na úrovni minimálně ve výši tří procent HDP. Potřebu urychleného zvýšení výdajů si uvědomuje i Německo. To má mít podle zdrojů agentury Reuters v plánu zřídit fond ve výši asi 400 miliard eur (415 miliard USD), což však zatím není schváleno.
Ochlazuje se inflace?
K pozitivní náladě přispěly i předběžné údaje o inflaci v eurozóně. Roční míra inflace klesla v únoru 2025 na 2,4 procenta. Ačkoli mírně překonala očekávání na úrovni 2,3 procenta, ustoupila ze šestiměsíčního maxima 2,5 procenta z ledna 2025.
Oslabení bylo zaznamenáno i v míře jádrové inflace, která nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin. Ta podle předběžných údajů dosáhla ve druhém měsíci nejnižší úrovně za poslední tři roky, a to 2,6 procenta.
Dobré vyhlídky pro akcie
Evropský akciový trh získává od globálních investorů stále větší důvěru, o čemž svědčí i průzkum Fund Manager Survey od Bank of America. Údaje ukázaly, že až 76 procent dotázaných správců fondů věří v dlouhodobý růst akcií, přičemž 66 procent očekává krátkodobé zisky.
Prognózy drtivé většiny dotázaných naznačují, že by evropský akciový trh mohl být v tomto roce dokonce globálně nejvýkonnější. Jak uvádí portál Euro News, klíčové by měly být oslabující inflační tlaky a další snižování úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky, ale také stimulace nové německé vlády.
Celkovou nejistotu v Evropě by mohl zmírnit potenciální mír mezi Ukrajinou a Ruskem. Netřeba zapomínat ani na ceny akciových titulů, které jsou často nižší a nepodléhají takové volatilitě jako například ty americké.
Podle průzkumu by měly být finanční a bankovní sektor nejzajímavějšími, zatímco automobilový průmysl a maloobchod zaostávají. Velkým rizikem nadále zůstává geopolitická, obchodní a fiskální situace.
Závěr
Silný růst akciového trhu v Evropě byl poháněn zejména obranným sektorem, který profitoval ze zvýšení výdajů, po kterém volalo více významných představitelů. Slábnoucí inflace a pozitivní očekávání investorů jen přispěly k optimismu.
Přesto je nutné mít na paměti možné korekce, které mohou být vyvolány makroekonomickými daty, ale i nestabilní geopolitickou a obchodní situací. Proto je důležité sledovat nejen aktuální trendy, ale i širší kontext.
Autor je hlavní analytik Ozios
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Thanks for another excellent article. Where else could anyone get that type of info in such a perfect way of writing? I have a presentation next week, and I am on the look for such info.
http://www.vorbelutrioperbir.com