Konkrétně v dubnu se prodeje osobních vozů v zemích EU meziročně snížily o necelých 21 procent na 685 tisíc vozů. Povzbudivé nejsou ani statistiky za první čtyři měsíce roku, za které se trh propadl už o 14,4 procenta, respektive o půl milionu vozů.
Možná ještě lepší pohled na vývoj evropského automobilového trhu dávají roční úhrnné výsledky, podle kterých se v EU prodává méně aut, než v době recese před osmi lety, nebo v prvním roce pandemie. Fakticky si trh sedmadvacítky našel v ročním vyjádření nové dno 9,2 milionu vozů, což znamená, že oproti nejlepším letům se v EU prodává o čtyři miliony aut (respektive o 30 %, pozn. aut.) méně.
Na minimu (za období 2004-2022) je Německo, Francie a Itálie – tedy největší unijní automobilové trhy, které jsou zároveň „odpovědné“ za většinu poklesu, jímž evropský automobilový trh prochází. Ode dna se naproti tomu již odrazilo Španělsko, avšak stále jde spíše o symbolické, než zásadní zlepšení tržní situace.
Situace v logistice zasahuje jednotlivé výrobce různě. Jak je vidět z výsledků jednotlivých skupin automobilek, i v situaci propadajícího se trhu někteří dokážou dynamicky růst. Tím největším příkladem je Hyundai, jehož prodeje dokonce za první čtyři měsíce roku vzrostly o 13,6 procenta.
Automobilový trh zůstane i nadále pod tlakem slabé nabídky, která se často vypořádává s nedostatkem komponent, rostoucími cenami komodit a energií a v neposlední řadě i rostoucími „zelenými“ a bezpečnostními požadavky na nové vozy. Dílčí zlepšení situace v automobilovém trhu je pravděpodobné nejdříve ve druhé polovině roku.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
