Shrnutí ekonomické prognózy členů Fedu poskytuje ucelený pohled na individuální projekce členů Fedu a informuje o změnách, oproti minulému SEPu, který byl zveřejněn v prosinci 2022. Úředníci mírně zhoršili svá očekávání ohledně tempa růstu reálného hrubého domácího produktu Spojených států v dalších třech letech.
Letos avizují růst o pouhé 0,4 procenta. Nezaměstnanost bude letos podle nové projekce jen zanedbatelně vyšší, než prosincový odhad a to 4,6 procenta. Také očekávají mírně odolnější inflaci, podle preferovaných indikátorů PCE a Core PCE.
Odhady bankéřů ohledně terminální hodnoty úrokové sazby jsou jen mírně vyšší. Letos je to 5,1 procenta (žádná změna oproti prosinci, pozn. aut.), příští rok 4,3 procenta a v roce 2025 jde o 3,1 procenta. Postoj úředníků by se tak dal interpretovat jako lehce přísnější než při prosincové prognóze.
Tisková konference a odpovědi Jerome Powella
Krátce po zveřejnění SEPu následovala více než 40minutová tisková konference, na níž měl šéf Fedu Jerome Powell krátký proslov a poté zodpověděl otázky kladené novináři. Několik z nich své otázky mířilo na bankovní sektor USA a na souvislosti se zkrachovalou Silicon Valley Bank.
Powell vysvětlil, že bez zásahu Fedu a americké vlády by panika spojená s bankovním sektorem mohla vést k výrazně negativním důsledkům a rozšířit se napříč celým odvětvím. Dále ujistil, že bankovní systém je v dobré kondici a zkrachovalé banky, včetně SVB, byly spíše výjimkou.
Ve světle nedávného krachu tří bank ve Spojených státech dojde ke zpřísnění podmínek pro vydávání nového dluhu a banky také musí soupeřit s vysokým výnosem na vládních dluhopisech. Tyto faktory povedou k přísnějším úvěrovým podmínkám, a tedy tato situace částečně přispěje ke zpomalení ekonomiky.
Powell přirovnal účinky nastalé situace ke zvýšení úrokových sazeb o jemu zatím neznámou hodnotu a po neznámou dobu. Finanční kondice tak podle něj jsou nyní více utažené, než co ukazují tradiční indexy, jelikož ty neberou v potaz úvěrové podmínky.
Od začátku letošního roku statistická data poukazují na lehce expandující ekonomiku, což ztěžuje boj s inflací. Bankéři Fedu věří, že šlo o jednorázový efekt v důsledku teplejšího počasí, než je běžné, což mělo stimulační účinek na americkou ekonomiku.
Ovšem to nevedlo k přísnějšímu postoji Fedu, neboť se podle slov Powella stimulační účinky těchto silných dat vykompenzovaly s opačnými účinky v souvislosti s krachem bank. Zmínil, že inflace je na své cestě k poklesu, avšak o něco pomaleji, než by si představoval.
Růst cen zboží úspěšně zpomaluje a růst cen služeb v oblasti bydlení brzy s velkou jistotou začne taktéž zpomalovat. Ovšem problém je podle jeho slov v růstu cen služeb nesouvisejících s bydlením, což tvoří větší část jádrového indexu PCE (56 %).
Aby došlo k jejímu poklesu je prý zapotřebí nadále zpřísňovat monetární politiku s cílem ochladit pracovní trh a poptávku po službách. Zdůraznil, že pracovní trh USA je pořád silný, růst mezd je vysoký, ačkoliv už v poklesu a že americká ekonomika postupně zpomaluje. Zavrhl jakékoliv snížení úrokových sazeb v letošním roce, což jde proti současným očekáváním trhu.
Ohledně zmenšování rozvahy Fedu zmínil, že nedávno poskytnutá likvidita o rozměru cca 300 miliard dolarů americkým bankám nebude mít vliv na dosavadní průběh. Program kvantitativního utahování bude tedy i nadále pokračovat stejným tempem (zhruba 90 miliard dolarů za měsíc). Zmínil, že cesta k nižší inflaci bude dlouhá a hrbolatá.
Shrnutí a reakce trhů
Celkově se zdá, že Fed uvažuje o dalším, alespoň jednom nebo dvou zvýšeních úrokových sazeb o 0,25 procenta. Některé části inflace se vyvíjí správným směrem, ovšem nejde o všechny segmenty ekonomiky a rychlost, se kterou se tak děje, je sotva dostačující. Zatím se nezdá, že by terminální hodnota úrokových sazeb měla být výrazně výše, než 5,25-5,5 procenta.
Ekonomika ještě pořád nepociťuje plné účinky zvýšených úrokových sazeb a ty se do ní budou postupně čím dál více propisovat. Po dosažení terminální hodnoty úrokové sazby (buď v květnu, nebo červnu) by se měl Fed v souladu s historickým vzorcem chování uchýlit k pauze, kdy bude měsíce vyčkávat na stejné úrokové úrovni.
Poté, pokud inflace půjde správným směrem, se Fed buď rozhodne snížit tuto sazbu, nebo jí bude udržovat na stejné úrovni, dokud ho něco nedonutí tyto sazby znovu snížit. Druhý scénář se mi zdá více pravděpodobným, neboť v případě ekonomické krize může na podporu ekonomiky snížit úrokové sazby.
Pokud jsou ovšem na 0 procentech, manipulační prostor americké centrální banky je omezený. Také 0% úroková sazba není podle ekonomické teorie normální situací a nemusí dlouhodobě vést k žádaným výsledkům.
Americké akciové trhy v průběhu tiskové konference nejevily žádnou výraznější reakci. Ovšem před skončením obchodní seance došlo k většímu výprodeji a hlavní indexy skončily v červených číslech. Všechny tři hlavní indexy S&P 500, Nasdaq Composite a Dow Jones Industrial Average uzavřely zhruba o 1,6 procenta níže než na začátku obchodní seance.
Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
