Politici čeští i ti unijní jsou si totiž vědomi značné nepopularity opatření, která dané přelomové programy obsahují. Jejich cílem totiž v podstatě je lidem výrazně zdražit celý dosavadní způsob života tak, aby byli nuceni jednat úsporněji, s menším dopadem na klima. To má dláždit cestu k uhlíkové neutralitě roku 2050, což je hlavní cíl celého Green Dealu EU.
Český Green Deal, jejž tedy nyní chce v tichosti projednat a následně schválit Fialův kabinet, čítá 811 stran. Obsahuje řadu konkrétních bodů, od zdražení benzínu přes přísnější normy pro novostavby až k novému pojetí lesního hospodářství. Klíčovým nástrojem uvedeného umělého zdražení má být takové rozšíření systému emisních povolenek, které se dotkne i obyčejných lidí.
Nyní si musí emisní povolenky pořizovat třeba uhelné či plynové elektrárny, velké podniky typu cementáren či oceláren nebo třeba cukrovary. Běžný člověk tak zdražení pociťuje spíše zprostředkovaně, třeba skrze dražší elektřinu, kterou odebírá pro svoji domácnost.
Od roku 2027 se ale má systém emisních povolenek rozšířit a nově vztahovat i třeba na bydlení a dopravu. Německý think-tank Agora Energiewende spočetl, že rozšíření systému emisních povolenek na dopravu, a tedy i pohonné hmoty, zdraží litr benzínu o 38 eurocentů, což je přibližně deset korun. Podobné, ne-li vyšší, bude zdražení nafty.
Lidem ale také v důsledku české verze Green Dealu zdraží jak méně podstatné věci, jako parkování (cílem je vypudit auta z měst, pozn. aut.), tak ty mnohem podstatnější, jako jsou energie. Energie mají zdražit nad stávající rámec jak v případě elektřiny či plynu, tak pochopitelně uhlí.
Dále vzroste cena podstatné části zboží z dovozu, třeba z Číny. Dojde totiž k zavedení uhlíkových cel. Tato cla mají zajistit, že když se uměle zdraží zboží z EU, aby lidé jednali úsporněji, musí se zdražit také zboží vyrobené mimo EU, třeba v Číně, aby zahraniční konkurence ještě více nedecimovala již tak zkoušenou ekonomiku EU.
Rozsáhlé změny obsažené v českém Green Dealu se týkají i výstavby a renovací budov. Budou muset být využívány nákladnější stavební materiály a technologie, což v důsledku prodraží bydlení jako takové.
Porostou ceny nemovitostí a zdraží nájmy – a to ještě nad rámec zdražení, jež by nastalo i bez Green Dealu. Konečně, nutné zásahy v zemědělství a lesnictví, včetně nových norem pro používání dusíkatých hnojiv, zase povedou ke zdržení potravin.
Zdraží zkrátka kdeco, často výrazně, takže se nelze divit, že politici i tak zásadní plán, jež by zasluhoval zevrubnou celospolečenskou diskusi, chtějí schválit nenápadně.
Paradox je to do očí bijící. Vždyť loni schvalovaný konsolidační balíček se v médiích dennodenně přetřásal dobrého půl roku, přičemž jeho dopad na peněženky občanů je v porovnání s dlouhodobým dopadem české verze Green Dealu zcela zanedbatelný.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
