Polovina Čechů očekává, že na tom letos bude finančně stejně nebo lépe než loni, tento poměr se za poslední roky skokově zvyšuje. Obavy z letošního roku má pouze pětina Čechů, téměř polovina si nedala žádné předsevzetí, ale na zvýšení mzdy se těší 23 procent lidí.
Jak ukázal reprezentativní průzkum mezi více než tisícovkou dotázaných, který pro společnost Provident Financial provedla agentura Ipsos, peníze na energie a letní dovolenou včetně aktivit dětí beru Češi jako výdaje, které budou nejvíce ukrajovat z domácích rozpočtů.
Právě vyúčtování energií jako nejnáročnější výdaj roku 2025 označilo 46 procent dotázaných jako nejnáročnější. Ceny elektřiny a plynu tak pro tuzemské domácnosti stále představuje značnou hrozbu, i když energie za poslední dva roky významně zlevnily.
„Je dobře, že se lidé zamýšlejí, s jakými výdaji musí do budoucna počítat, a že umí vyhodnotit, které budou z hlediska domácích rozpočtů ty nejnáročnější,“ konstatoval Petr Javůrek, hlavní finanční analytik Provident Financial.
„Platby za energie patří mezi nezbytné životní výdaje a jak vyplynulo z aktuálního průzkumu, Češi si toho jsou vědomi a náklady na energie si pečlivě sledují,“ dodal Javůrek. Obavy z cen energií mají nejvíce starší lidé. V kategorii 54+ jich je dokonce 60 procent.
Stagnace cen energií
V letošním roce se u elektřiny i plynu očekává spíše stagnace cen. Podle společnosti Yello, alternativního dodavatele energií, lze dokonce očekávat mírný pokles cen obou komodit – pokud ovšem nedojde k žádným zásadním geopolitickým změnám.
Pro zákazníky ale zůstává otázkou, jak se komoditní ceny promítnou do celkových účtů, protože regulované poplatky od nového roku vzrostly a porostou i nadále. Tak by se mohlo dokonce stát, že elektřina některým domácnostem dokonce mírně zdraží.
Podle vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) hrají ve změně regulovaných cen energií právě dva protichůdné vlivy. Příznivě se promítá klesající cena elektřiny a plynu na volném trhu, což snižuje některé náklady na provoz soustav.
„Opačným směrem působí inflace, rostoucí potřeba investic a pokles spotřeby v minulých letech,“ poznamenal Stanislav Trávníček, člen Rady ERÚ. I tak by měly domácnosti měly v průměru ušetřit okolo deseti procent za elektřinu a zhruba 8,5 procenta za plyn.
Bude to dobrý rok
Zatímco starší generace má největší obavu právě o to, jak se budou vyvíjet jejich účty za energie, mladší ročníky mají jiné „starosti“: Předpokládají, že nejhorší pro ně letos budou útraty související s letní dovolenou.
I tak ale polovina Čechů věří, že tento rok bude pro ně finančně stejný nebo lepší, což ve věku do 26 let uvedlo dokonce 57 procent dotázaných. Oproti loňskému roku je to nárůst o deset procentních bodů a ve srovnání s rokem 2023 dokonce o 18 bodů.
Obavy, jak lidé vyjdou, se naopak zmenšují. Na začátku roku 2023 se finanční situace obávalo 32 procent dotázaných, v loňském roce to bylo 25 procent a letos je to jen 21 procent.
„Finanční situace českých domácností se stabilizuje již několik let po sobě, v tomto roce dokonce vidíme podstatný nárůst počtu lidí, kteří očekávají dobrý rok z hlediska financí, což odráží i mírné zlepšování ekonomiky,“ řekl Petr Javůrek z Provident Financial.
Necelá polovina Čechů nečeká letos žádnou zásadní finanční změnu. Ve zvýšení platu věří 23 procent dotázaných, naopak 13 procent počítá se snížením. Oproti loňskému roku se mírně zvýšila obava ze ztráty zaměstnání.
V případě, že lidé budou řešit nedostatek peněz, pětina z nich se obrátí o pomoc na rodinu. Na začátku roku se touto situací nechce zatím zabývat až 70 procent dotázaných, překvapivě jsou to většinou starší ročníky.
Možný nedostatek hotovosti neřeší až 80 procent Čechů ve věku nad 54 let – možná i proto, že jejich finanční situace je stabilnější než u mladších ročníků. Zajímavým výsledkem průzkumu je, že skoro pětina lidí ve věku do 26 let spoléhá na pomoc státu v případě finanční nouze.
