Zejména pro Českou republiku a dalších sedm unijních zemí, které jsou na Rusku v tomto smyslu závislé více než z padesáti procent, by to mělo dramatické dopady. Dle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) to může v příštím roce znamenat hospodářský pokles až pět procent.
Samozřejmě se očekává, že dotčené země by byly do určité míry podpořeny ze strany ostatních členů EU, a to zejména dodávkami zkapalněného zemního plynu, ale to je řešení krátkodobé a z hlediska objemu nedostatečné. Pro řadu firem to může znamenat zásadní omezení dodávek a nucený přechod na jiné zdroje energií, resp. zavedení úsporných opatření.
Pro některé společnosti, kde je vysoká technologicky podmíněná závislost na dodávkách plynu (sklárny hutě, kovárny, pekárny atd., pozn. aut.), však by to vedlo i k existenčnímu ohrožení, které může být jen u strategicky významných podniků po přechodnou dobu a za vysokých nákladů kompenzováno za pomoci státu.
Jednotlivé firmy si toto riziko samozřejmě uvědomují a připravují potřebná opatření, ale pro některé z nich – tedy v nejvíce ohrožených odvětvích – reálné řešení neexistuje. Probíhá proto intenzivní komunikace na různých úrovních s vládou, jejíž aktivity už přinášejí dílčí výsledky, zejména právě v zajišťování dodávek zkapalněného zemního plynu.
Zatím se zdá, že by alespoň na nejbližší zimu v úsporném režimu kombinace zásob a alternativních dodávek měla vystačit, otázkou však zůstává cena.
V kontextu ostatních faktorů, které na českou ekonomiku působí, bohužel převážně negativně, se samotný vliv zastavení nebo výrazného omezení dodávek zemního plynu z Ruska projeví v poklesu tuzemské ekonomiky o jedno až dvě procenta v příštích dvou letech.
Autor je partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
