Aktuální trendy v odměňování zaměstnanců přiblížila Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) personální agentura Advantage Consulting. Připomněla, že od ledna vzrostla minimální mzda z 20,8 tisíce na 22,4 tisíce korun hrubého, což je u plného úvazku 134,4 koruny na hodinu.
„Za minimální mzdu dnes podle odhadů pracuje zhruba 120 tisíc lidí, tedy kolem dvou až tří procent zaměstnanců,“ uvedla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka Advantage Consulting. Dodala, že úprava minimální mzdy ovlivňuje také ohodnocení dalších zaměstnanců.
„Zvýšení minimální mzdy často tlačí zaměstnavatele k tomu, aby zvyšovali mzdy i u ostatních pozic, zejména proto, aby zachovali odstup mezi jednotlivými platovými kategoriemi,“ vysvětlila Hyklová.
Přidávat se nebude všude, firmy pomalu upouštějí od modelu plošného zvyšování mezd. Pro rok 2026 se očekává nominální růst mezd v průměru kolem pěti až sedmi procent. „V praxi ale už dnes vidíme, že nepůjde o plošné přidávání,“ uvedla personální agentura.
Firmy podle ní stále víc rozlišují, komu mzdu zvýšit. Rozhodují se podle toho, jak je pro ni daná pozice důležitá a na trhu práce nedostatková. Svou roli hraje i výkon konkrétního zaměstnance.
„Zaměstnavatelé přistupují k odměňování mnohem selektivněji, přidávají tam, kde by bez úpravy mezd riskovali odchod klíčových lidí, a naopak velmi opatrně zvažují růst u pozic, kde takový tlak není,“ konstatovala agentura, podle níž bude reálný růst mezd spíše mírný a velmi rozdílný.
Nejlukrativnější zůstává IT
Dlouhodobě nejlukrativnější pozice z hlediska finančního ohodnocení nabízí sektor informačních technologií. To platí i pro letošní rok. Polepšit by si ale měly rovněž technické profese nebo zdravotníci.
„Největší tlak na růst mezd dlouhodobě zaznamenáváme u technických a kvalifikovaných profesí – například u elektrikářů, seřizovačů, pracovníků údržby, CNC programátorů nebo specialistů ve výrobě,“ uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti Smitio.
„Výrazně rostou také mzdy v IT, zejména v oblasti dat, automatizace a kyberbezpečnosti, a podobná situace je i ve zdravotnictví a sociálních službách. U těchto profesí se dnes běžně bavíme o růstu mezd v řádu kolem deseti procent, někdy i více,“ dodala.
Upozornila, že nejde o ochotu firem být štědré, ale o nutnost. „Kvalifikovaných lidí je málo a jejich ztrátu si firmy nemohou dovolit,“ vysvětlila Janatová. Větší měsíční příjem mohou očekávat i vrcholoví manažeři, zejména v technických oborech, jako jsou strojírenství, elektrotechnika a energetika.
Kdo si vydělá přes 100 tisíc
K vysoko hodnoceným pozicím patří například vedoucí projektů ve strojírenství, manažeři vývoje technologií či odborníci na automatizaci a robotiku,“ řekl Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.
Tito odborníci si podle něj ve středních a velkých firmách přijdou na více než 120 tisíc korun měsíčně. „Vedle toho vidíme stále rostoucí poptávku po specialistech v oblasti obnovitelných zdrojů, kde se mzdy zkušených inženýrů pohybují kolem 80 až 110 tisíc korun,“ dodal Vejražka.
Ve výrobních firmách se pak mzdy technických manažerů a specialistů na procesní řízení pohybují v rozmezí 100 až 150 tisíc. Průměrná mzda v letošním roce dosáhne bezmála 49 tisíc Podle dostupných statistik na ni ale zhruba dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou.
A mzda desítek tisíc zaměstnanců přesáhne tu minimální jen o pár tisíc. „Plošné snižování mezd se v roce 2026 neočekává, ale v některých segmentech bude patrný tlak na stagnaci,“ poznamenala Vladimíra Marková, ředitelka personální agentury AC Jobs.
V praxi to podle ní znamená spíše omezení bonusů, větší důraz na výkonovou složku nebo přehodnocování rolí než přímé snižování tarifních mezd. Nejčastěji se to týká rutinních administrativních a podpůrných pozic, kde se část práce dá automatizovat nebo reorganizovat.
Domácí, či zahraniční firma?
„Profese, u nichž se výdělky minimální mzdě blíží, jsou dlouhodobě operátoři výroby, ostraha objektů a méně častá povolání jako třeba šička. K nejhůře placeným pozicím budou pak v letošním roce patřit také pokladní a obsluha v retailu,“ uvedla Marková.
Dodala, že na juniorních administrativních pozicích se zaměstnanci zpravidla nedočkají vyššího výdělku než 25 tisíc korun. Značné rozdíly zůstávají letos rovněž mezi státním a soukromým sektorem. Podstatné také je, zda dotyčný pracuje pro tuzemskou, nebo mezinárodní firmu.
„Zahraniční firmy nabízejí obecně vyšší mzdy a širší balíček benefitů, který zpravidla zahrnuje bonusy, flexibilní pracovní dobu, nadstandardní zdravotní péči a podobně. Také více investují do vzdělávání a kariérního růstu,“ řekla Olga Hyklová z agentury Advantage Consulting.
Soukromý sektor pak oproti tomu státnímu nabízí vyšší průměrné mzdy, větší důraz na výkonnost a flexibilitu. „Naopak práce ve státním sektoru může někomu vyhovovat kvůli větší stabilitě, pevné pracovní době nebo delší dovolené,“ dodala Hyklová.
