Americký volební systém umožňuje nejen odevzdat svůj hlas před řádným termínem voleb nového prezidenta, které se každé čtyři roky konají v úterý po prvním listopadovém pondělí, ale také korespondenčně.
A to i lidem v zahraničí, kupříkladu vojákům, ale i dalším svým občanům, i když volební zákony se napříč státy liší. Ostatně i dosluhující prezident Joe Biden odevzdal svůj hlas předčasně ve svém domovském státě Delaware.
František Frištenský se svou rodinou emigroval z Československa v září 1968, když mu bylo necelých dvacet let. Napřed žil ve Švýcarsku, ale v roce 1978 se přestěhoval do USA. Do rodné země se vrátil v roce 2018. Má české i americké občanství, což mu umožňuje zapojit se i do současných prezidentských voleb, byť už šest let žije ve střední Evropě.
Poslední trvalé bydliště v USA
Ve Spojených státech je totiž stále vedený jako pravoplatný volič. „Jsem zaregistrovaný ve městě Durango v Coloradu, což je mé poslední americké bydliště s trvalým pobytem,“ vysvětluje Frištenský. Od příslušného úřadu mu nedlouho před řádným termínem voleb přišly do jeho e-mailové schránky dva jednoduché formuláře spolu se stručným návodem, jak korespondenčně volit.
Prvním byl samotný volební lístek, na němž bylo vícero jmen – vedle amerického se volí rovněž různí okresní a místní představitelé. Druhým formulářem byl evidenční list s Frištenského jménem a datem narození, který Frank jen podepsal. A třetím papírem byl stručný návod, jak dále postupovat – sepsáno v několika odstavcích.
Když Frištenský vyplnil a podepsal, co bylo třeba, poslal formuláře opět nazpátek na příslušnou e-mailovou adresu. Frank se netají tím, že v posledních několika volbách amerického prezidenta volil demokratického kandidáta – také letos patří jeho hlas Kamale Harrisové.
Na dalším vývoji Spojených států mu záleží, také proto, že tam žijí jeho tři děti. „Kdo nevolí, nemá pak právo nadávat na to, co se v zemi děje,“ tvrdí.
Emigrace se sportovním průkazem
Jeho cesta za novým domovem na Západě, byla poměrně dramatická. František Frištenský se narodil v listopadu 1948 v Rožnově pod Radhoštěm jako potomek slavného zápasnického rodu – Gustav Frištenský byl bratr jeho dědy.
V dramatickém srpna 1968 pracoval v Praze, kde žil u svého strýce. V září se od něj dozvěděl, že se patrně bude muset vrátit do Rožnova. Odtud se měl vydat vlakem do Vídně.
„Problém byl, že jsem neměl cestovní pas. Rodiče mě poslali samotného, měl jsem s sebou jenom průkaz Československého svazu tělesné výchovy. Dodnes ji mám schovanou jako relikvii,“ vzpomíná Frištenský.
Jel nočním spojem, v kufru a sportovní tašce ještě vezl křišťál nebo stříbrné příbory. Ačkoli neměl patřičné doklady a vlakem procházel český a sovětský voják se samopalem, podařilo se mu dojet do Vídně.
„Otec mi před odjezdem řekl, abych na ně počkal na nádraží ve Vídni, že přijedou druhý den. A kdyby nepřijeli, měl jsem se vrátit domů.“ Čekání na zbytek rodiny se neuvěřitelně vlekl, ale nakonec se dočkal – autem dorazili rodiče včetně jeho dvou mladších bratrů. Pak zamířili do Švýcarska, odkud se František po letech vydal dál na západ.
