Slimáčkův osud přiblížil Archiv bezpečnostních složek. Film je natočen na motivy událostí v malém moravském městečku Kelč, které leží čtrnáct kilometrů od Valašského Meziříčí. Byl však natáčen převážně v obci Bystré na Svitavsku a ve Sněžném u Žďáru nad Sázavou.
Mezi hlavní postavy patří zmiňovaný sedlák František v podání Radoslava Brzobohatého. „František se bránil kolektivizaci, čímž se stal ztělesněním vzdoru vůči místní komunistické samosprávě a také příkladem pro ostatní sedláky ve městě. Z těchto důvodů se ho komunistické vedení obce potřebovalo zbavit, a proto byl zatčen. Ze snímku Vojtěcha Jasného však není jasný formální důvod jeho zatčení,“ uvádí Archiv bezpečnostních složek na svých internetových stránkách.
Dvakrát zatčen
Postava byla inspirována reálnou osobou Františka Slimáčka z Kelče, který byl na konci října 1949 zatčen tamním Sborem národní bezpečnosti (SNB) pro údajný černý obchod s masem. Slimáček v inkriminovaném období vykonával totiž povolání pomocného řezníka v Kelči. Byl – oproti filmu – svobodný a po autonehodě se při plnění vojenské prezenční služby v roce 1946 stal částečným invalidou. Nehlásil se k žádné politické straně.
„Po svém zatčení byl Slimáček převezen do okresní věznice ve Valašském Meziříčí, kde onemocněl. Byl proto přemístěn do veřejné nemocnice v Hranicích, odkud dne 11. listopadu 1949 uprchl (útěk byl ve filmu rovněž zmíněn). Poté se měl skrývat celé dva roky v domě svého bratra Jindřicha a jeho rodičů,“ popisuje archiv.
V říjnu 1951 se do případu vložila Státní bezpečnost (StB), mimo jiné také z důvodu podezření ze Slimáčkovy údajné protirežimní aktivity ve skupině „Hory Hostýnské“. Na konci října 1951 vydalo Krajské velitelství Státní bezpečnosti návrh na jeho zatčení. Následně byla v domě Slimáčkových rodičů provedena domovní prohlídka a František Slimáček byl už podruhé zatčen. Policisté ho převezli do Uherského Hradiště, kde ho vyslechla StB.
Slimáček se bránil, že byl obviněn neprávem. Vypověděl, že hlavním důvodem jeho stíhání byl starý majetkový spor jeho otce s jedním z příslušníků SNB v Kelči a jeho kritika hospodaření tamějšího místního národního výboru. Částečně přiznal pouze neoprávněné řízení a poškození vypůjčeného auta bez řidičského průkazu. Při výslechu také zmínil, že se za okupace účastnil protinacistického odboje, když byl napojen na jednu partyzánskou skupinu.
Buď jako on, ale po svém
Vyšetřování Státní bezpečnosti nakonec neodhalilo žádnou protirežimní činnost Františka Slimáčka. Proto byl na žádost Okresní prokuratury ve Valašském Meziříčí začátkem roku 1952 vydán příkaz k jeho eskortě do věznice v Uherském Hradišti, kde si měl odpykat trest za údajný černý obchod s masem.
Režisér Vojtěch Jasný po letech vyprávěl, jakou si dal s postavou Františka ve filmu Všichni dobří rodáci záležet. Aby svěřenou roli statkáře zahrál přesně, poslal ho dokonce za skutečným Františkem.
„Říkal jsem, Radku, tak alespoň měsíc musíš žít s ním na farmě. Když ti o něm budu povídat, tak je to přenesené, a když tam budeš, tak uvidíš, co já chci – abys byl on, ale po svém,“ vysvětloval herci, jak se do role vžít.
Po nástupu normalizace byl režisér Jasný přinucen emigrovat. Pracoval v Rakousku, Německu a ve Spojených státech, kde se nakonec usadil. Působil také jako pedagog. Po sametové revoluci se vrátil do vlasti, žil v Bystrém, kde natočil legendární „Rodáky“. Zemřel v listopadu 2019, když mu bylo třiadevadesát let.
Zajímalo by mě, jak autor článku přišel na fotografii Františka Slimáčka z policejního záznamu, protože to není on!