Na výhodnější podmínky pro pěstování lanýžů upozornil výzkum českých a zahraničních vědců zveřejněný v prestižním časopise Scientific Reports. Badatelé tím upozornili na možnost adaptace zemědělství i zvýšení rozmanitosti krajiny.
Klimatické modely ukazují, že v tradičních pěstitelských regionech (zejména v jižní Evropě) poroste průměrná teplota rychleji, než v jiných oblastech. Kvůli tomu lanýži přijdou o vhodné podmínky růstu.
Na druhou stranu lze očekávat, že postupným oteplováním se charakter současného klimatu středomoří bude přesouvat na sever, tedy i do střední Evropy. To s sebou nese vyhlídku na pěstování lanýžů a také rozšíření výskytu dalších středozemních druhů.
Mezinárodní výzkum
Právě otázkou budoucího nárůstu teploty a možnostmi pěstování lanýžů v Česku se zabývali vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR ve spolupráci s experty z Velké Británie, Německa, a Španělska.
„Pro naši studii jsme vybrali dva nejznámější druhy, které lze uměle pěstovat, a to lanýže letního a černovýtrusého. Zatímco první z nich se díky své ekologické toleranci běžně vyskytuje po celé Evropě, druhý považovaný za černý diamant mezi lanýži je pěstován ve středomoří, a jeho největšími producenty jsou Francie, Španělsko a Itálie,“ vysvětluje profesor Miroslav Trnka z Mendelovy univerzity v Brně. Profesor Trnka je zároveň vedoucím Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Pro zodpovězení otázky, zda budou na území Česka panovat vhodné klimatické podmínky pro pěstování těchto druhů lanýžů, bylo podle něho nejprve zapotřebí pochopit jejich ekologické nároky.
„Životní cyklus lanýžů se odehrává výhradně pod zemí, a tím pádem jsou nálezy i informace o jejich ekologii limitované. Proto jsme museli nejprve shromáždit data z přibližně padesáti již publikovaných vědeckých prací a pečlivě je analyzovat a výsledky propojit se znalostmi expertů z univerzit v Cambridge, Freiburgu a španělské Lleidy,“ říká hlavní autor studie Tomáš Čejka z Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Peníze i krajina
Ekologické modelování s použitím vybraných klimatických scénářů pak ukázalo, že mírné oteplení, které počítá s pomalejším tempem růstu emisí skleníkových plynů, jednoznačně zlepší podmínky pro pěstování lanýže letního na našem území. Výrazné oteplení by naopak pěstování tohoto druhu oproti současnému stavu ztížilo.
Z klimatické změny by pak v obou případech profitoval vysoce ceněný lanýž černovýtrusý, pro jehož růst zde doposud nepanují potřebné podmínky. Výnos z jejich prodeje by byl hodně zajímavý. Finanční stránka ovšem není to jediné, co by tato houba mohla tuzemské krajině přinést.
„Pěstování lanýžů má své nesporné ekologické výhody, kam patří zejména podpora (bio)diverzity a obnova přirozeného vodního režimu v krajině, protože jsou pěstovány v symbióze s rozvolněně rostoucími duby či lískami na extenzivních plantážích. I přes jejich vysoký adaptační potenciál na změnu klimatu je otázkou, nakolik budou zemědělci nabízené příležitosti schopni a ochotni využít,“ dodává Čejka.
Miliony za bílý lanýž
O jaký byznys jde, dokázala aukce v Itálii ke konci loňského roku. Neznámý kupec z Hongkongu při ní podle agentury APA zaplatil 100 tisíc eur (skoro 2,66 milionu korun) za bílý lanýž o hmotnosti 900 gramů. V roce 2007 se zřejmě nejdražší byl bílý „lanýž století“ o váze 1,5 kilogramu vydražil za neuvěřitelných 330 000 dolarů (v přepočtu cca 8,4 milionu korun).
Dražba lanýžů se ve městě Alba v Piemontu koná 89 let a je považována za nejexkluzivnější svého druhu na světě. Na začátku listopadu při ní byly prodány lanýže za rekordních 482 tisíce eur. Vloni se aukce kvůli pandemii covidu-19 konala prostřednictvím internetu a bez přítomnosti diváků. Výtěžek z ní jde na dobročinné účely, tentokrát na podporu mladých lékařů, kteří v piemontských nemocnicích budou léčit pacienty s koronavirovou infekcí.
Bílé lanýže, které mají ze všech lanýžů nejsilnější aroma, se v oblasti Alby sbírají od 21. září do 31. ledna. V Itálii se sběrem různých druhů těchto hub zabývá asi 200 tisíc lidí.
