Historický vztah mezi nezaměstnaností, sazbami a výkonností amerických akcií

Analýza
Nechal jsem vymalovat přes sebe grafy míry nezaměstnanosti, klíčových úrokových sazeb Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) ve Spojených státech a akciový index S&P 500.
Klíčová úroková sazba Fedu historicky ve všech případech nastalé recese začala výrazně klesat. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Analýza historických vztahů mezi těmito proměnnými ukazuje na velmi zajímavou a proměnlivou dynamiku v průběhu posledních zhruba 70 let. Poukazuje to také na cykličnost v těchto proměnných a na existující vztahy mezi nimi, které lze využít k prognózování dalšího vývoje.

Růst míry nezaměstnanosti alespoň o jedno procento vedl historicky k recesi ve Spojených státech. Míra nezaměstnanosti se ale v průměru během ekonomické kontrakce v posledních 70 letech zvýšila o 2,33 procenta.

Růst nezaměstnanosti obyčejně rostl z relativně nízkých hodnot, a to vysokou rychlostí, připomínající křivku exponenciály. Poté růst dosáhne svého vrcholu, ve kterém se trend obrátí v pokles a ten bývá více pozvolný.

Míra nezaměstnanosti obyčejně nezačne rapidně růst, dokud se ekonomika neocitne v recesi, její rychlý růst je tedy spolehlivým předznamením. Historicky tato míra dosáhne svého vrcholu několik měsíců, nebo i let po skončení recese.

PSALI JSME:
Silný trh práce poklesu sazeb v USA nenahrává

Období klesající nezaměstnanosti koresponduje často s obdobím rostoucích sazeb v pokročilejší fázi a růstem akciového indexu S&P 500. Dnešní míra nezaměstnanosti ve Spojených státech se pohybuje na historických minimech.

Klíčová úroková sazba Fedu historicky ve všech případech nastalé recese začala výrazně klesat. Byly ovšem případy, kdy sazby klesaly mimo recesní období, ale míra poklesu byla v těchto situacích méně výrazná. Intenzivnější snižování úrokových sazeb tak lze bezpečně navázat na období začínajícího rapidního růstu nezaměstnanosti, nebo někdy i před ním.

Fed totiž dokázal historicky správně prognózovat zhoršující se pracovní trh. V průběhu posledních 70 let jeho úrokové sazby konvergují k nule a pro banku se zdá být čím dál těžší udržet tyto sazby na vyšších úrovních, což má pravděpodobně spojitost s mírou zadluženosti americké ekonomiky.

Nezdá se tedy pravděpodobné, že by sazby mohly oproti současným úrovním výrazně růst, anebo že by se tyto sazby dlouhodobě měly držet na současných pěti procentech.

PSALI JSME:
Fed zvedl sazby a zveřejnil nové ekonomické projekce

Jak reagovaly na tyto proměnné akciové trhy? Nastala-li recese, ve většině případů (10 ze 14, pozn. aut.) došlo k výraznějšímu snížení úrokové sazby, a to v průměru o šest procent. Když Fed začal uvolňovat monetární politiku, často docházelo k růstu indexu S&P 500 (v 11 ze 14 případů). Tento vztah platil hlavně před dotcom bublinou v roce 2000.

V novém století se ovšem neuplatnil a během krize v roce 2000 a 2008 index S&P 500 teprve započal svůj pokles, když začaly úrokové sazby padat. Je tedy obtížné předvídat, který scénář bude více relevantní pro současný utahovací cyklus.

Nesporným faktem ovšem je, že trhy již částečně zacenily dopady cyklu, a to v průběhu roku 2022, kdy index S&P 500 klesl o zhruba 20 procent. Tuto situaci lépe pomůže rozklíčovat incidence recese. V případech, kdy došlo k recesi a úrokové sazby během ní začaly klesat, se většinou (9 z 10 případů) dno indexu S&P 500 objevilo až poté, co Fed začal rozvolňovat.

Pokud začne rychle růst nezaměstnanost, Fed téměř určitě začne výrazně snižovat úrokové sazby. Pokud k tomu dojde, začne zhruba ve stejném období recese, během které bude míra nezaměstnanosti pokračovat ve svém růstu.

PSALI JSME:
Zemřel Paul Volcker. Bankéř, který uspíšil pád železné opony a rozpad SSSR

Úrokové sazby dosáhnou svého dna pravděpodobně v blízkosti vrcholu míry nezaměstnanosti, který by měl být dosažen krátce po skončení recese. Akciové trhy by se podle vzorce z minulého století vydaly nahoru ihned po, nebo krátce po začátku rozvolňování monetární politiky. Pokud by se ovšem řídily vzorcem z nového století, vydají se po začátku snižování sazeb ještě níže.

Více spolehlivým signálem rostoucího akciového trhu byl konec cyklu uvolňování monetární politiky a dosažení lokálního vrcholu v míře nezaměstnanosti. Cyklus rozvolňování v průběhu recese průměrně trval 450 dnů.

Současný cyklus se zdá být již částečně zaceněný, vzhledem k propadům na akciových trzích v roce 2022. Ve světle zpomalující ekonomiky je pravděpodobné, že tento cyklus ještě nebyl plně promítnut do cen akcií. Díky tomu se ovšem nezdá být pravděpodobný scénář, kdy dojde ke 30procentnímu a horšímu propadu na akciových trzích.

Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Za inflaci mohou „autisté“. Návody, které píší centrálním bankéřům, jsou odtržené od reality

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Investiční rada státu Wisconsin nakupuje bitcoin

Státní investiční rada státu Wisconsin (SWIB), která je odpovědná za správu aktiv Wisconsinského důchodového systému, ve svém nedávném podání 13-F zveřejnila, že drží akcie v iShares Bitcoin Trust (IBIT) společnosti …

Akciové trhy: Praha na červené nule

Hlavní index pražské burzy PX (-0,04 %, 1 566,89 b.) v úterý na začátku seance rostl, ale následně veškeré zisky smazal a skončil na červené nule. Většina ostatních evropských burz v úterý klesla.

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB