Hodnota optimální stravenky vzroste v roce 2022 na 150 Kč

Hodnota optimální stravenky vzroste v příštím roce z letošních 137 na 150 korun. Vyplývá to z čerstvé vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí. Nárůst o 13 korun představuje největší meziroční skok za posledních deset let. Stojí za ním letošní výrazný růst spotřebitelských cen.
Hodnota optimální stravenky vzroste v příštím roce z letošních 137 na 150 korun. Ilustrační foto: FAEI.cz

Ministerstvo každoročně upravuje výši stravného na pracovních cestách. Podle nové vyhlášky pro příští rok základní stravné na cestách vzroste na 118 korun z letošních 108 korun. Od nové částky se odvíjí i hodnota optimální stravenky, u které nejvýrazněji uspoří na daních a odvodech jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci.

Výrazný nárůst optimální hodnoty stravenky na 150 Kč podle Anety Martiškové, ředitelky firemních vztahů společnosti Edenred, dává firmám příležitost k tomu, jak za daňově výhodných podmínek zlepšit odměňování zaměstnanců a mít atraktivní benefit pro nábor nových sil.

„Aktuální je to zejména s ohledem na situaci na pracovním trhu – na jedné straně počet volných míst v ekonomice přesahuje 340 tisíc a zároveň firmy jsou v situaci, kdy kvůli dopadům covidu musí hledět na to, aby se chovaly v oblasti odměňování co nejhospodárněji,“ informovala Martišková naši redakci.

Podle Petry Prchlíkové, obchodní ředitelky společnosti Up Česká republika zaměstnavatelé v současné době poskytují nejčastěji stravenku v nominální hodnotě 100 korun, která však zdaleka nepokrývá průměrnou cenu poledního menu v českých restauracích.

„Daňově optimální hodnotu stravenky, která v roce 2021 činila 137 korun, využívalo necelých deset procent našich klientů. Právě stravenka v této hodnotě zhruba kopíruje cenu poledních menu, která v průběhu roku přesáhla 140 korun,“ sdělila Prchlíková redakci FAEI.cz.

PSALI JSME:
Hotovost, platební karta nebo stravenka? Jak obchodníci hodnotí možnosti placení

Stravenky díky rozhodnutí MPSV nabízejí nejjednodušší navýšení příjmů zaměstnanců. Podle údajů společnosti Edenred pouze necelá čtvrtina firem v Česku nabízí svým zaměstnancům příspěvek na stravování vyšší než 120 Kč na den, nad 130 Kč je to dokonce jen 13 procent. Nejčastější nominální hodnotou stále zůstává stravenka ve výši sto korun, tedy 50 Kč pod její novou optimální hodnotou.

„Zaměstnavatel si může jako daňově uznatelný náklad uplatnit částku do výše 70 procent vyhláškou stanoveného stravného, maximálně však 55 procent hodnoty stravenky,“ připomněl Petr Šorna, obchodní ředitel Edenredu. To je rozdíl oproti současnému zaměstnaneckému stravovacímu paušálu. Ten se totiž nad hranici optimálního stravného daní podobně jako mzda.

I přes výrazný skok v nominální hodnotě nebude „optimální“ stravenka stačit na platbu průměrného oběda v Česku. Podle čerstvých údajů Ticket Restaurant Card Indexu, sestaveného na základě plateb jídel nejrozšířenější tuzemskou stravenkovou kartou, dosáhla průměrná obědová útrata v Česku v listopadu výše 150,50 koruny.

PSALI JSME:
Čeští obchodníci jednoznačně podporují stravenkový paušál

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.