Jenže i psí přátelství něco stojí, konkrétně poplatky, které obce vybírají právě v této době. Od ledna letošního roku došlo ke změnám okruhu osob, které se placení tohoto poplatku vyhnou.
1. Taxu za vlastnictví psa obecně stanoví zákon o místních poplatcích, každá obec si však jeho konkrétní výši upravuje na základě obecně závazné vyhlášky. Maximální výše poplatku za vlastnictví jednoho psa je stanovena na 1500 Kč za rok, za druhého a další se taxa zvyšuje o 50 %. 2. Od placení jsou osvobozeny skupiny osob určené zákonem a výjimečně vyhláškou. Senioři nad 65 let platí za jednoho psa maximálně 200 Kč. 3. Platí se za psy starší tří měsíců, všechny změny při stěhování nebo mající vliv na výši poplatku se musejí na obec nahlásit do 15 dní.
Výše poplatků se liší
Taxu za vlastnictví psa obecně stanoví zákon o místních poplatcích, každá obec si však jeho konkrétní výši upravuje na základě obecně závazné vyhlášky. Ta může poplatky snížit nebo odpustit i jiným osobám, než stanoví zákon. Jejich výše pak může být odstupňována podle povahy bydliště, ve větších městech záleží mj. na tom, v jaké části žijete a zda bydlíte v bytě či rodinném domě, nebo jestli máte psa z útulku, jste samoživitelé atd.
Maximální výše poplatku za vlastnictví jednoho psa je už delší dobu zákonem stanovena na 1500 Kč za rok.
Kdo vůbec neplatí?
Podle novely zákona nemusejí poplatek platit nevidomí majitelé, osoby závislé na pomoci jiného člověka, majitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, osoby provádějící výcvik psů určených k doprovodu hendikepovaných, provozovatelé psích útulků a dále osoby držící psa podle zvláštních předpisů, což jsou nejčastěji myslivci.
Senioři nad 65 let mají taxu „zastropovanou“ dvěma sty korun. Na invalidní důchodce mladší 65 let (pokud nejsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P) se už vztahuje plná taxa, pokud se jich netýká místní výjimka.
Věk raději nahlaste
Změny se týkají také povinnosti hlásit obci (správci poplatku) své osobní údaje. Netýká se opět seniorů nad 65 let a dále všech majitelů psů, pokud si správce může jejich data zjistit z evidencí, do nichž má přístup.
Ale protože jde o vaše peníze a úředního šimla, vyplatí se i na dosažení věkové hranice 65 let upozornit aktivně. Beztak se snížení poplatku dočkáte až v roce, který následuje po dosažení této věkové hranice, protože sazba poplatku je vyhláškou pevně stanovena na celý rok.
Změny do 15 dní
Mohou však nastat případy, kdy se poplatek pro vás změní i v průběhu roku. Když se přestěhujete, musíte se v novém bydlišti přihlásit k této povinnosti do 15 dní a od dalšího měsíce platíte poplatek podle tamní vyhlášky. Respektive jeho poměrnou část, pokud jste se přestěhovali v průběhu roku, nebo nevlastnili psa po celý kalendářní rok.
Lhůta 15 dní platí podle legislativy pro nahlášení všech skutečností, které mají vliv na výši poplatku.
Další pes se prodraží
Při pořízení si dalšího psa nepočítejte s „množstevní slevou“, ale s tím, že se poplatek za druhého a každého dalšího miláčka navýší až o 50 %. Senioři nad 65 let tedy za druhého psa zaplatí už 300 Kč za rok, maximální sazba pro ostatní platící je 2250 korun.
Poplatky se však platí až od tří měsíců stáří zvířete a hradí se za kalendářní rok.
Nezapomněli jste čipovat?
Od začátku roku platí také povinnost opatřit svého psa čipem, zapomnětlivým pejskařům hrozí pokuta až 15 000 Kč. Štěňata musejí být označena mikročipem nejpozději v době prvního očkování proti vzteklině, tedy nejpozději v půlroce věku.
Čipy byly dosud kontrolovány jen při obchodování se psy v rámci EU či jejich exportu mimo Unii a také při cestách na zahraniční dovolenou (tato povinnost platí i pro kočky). Nyní psa na procházce může čtečkou zkontrolovat i městský policista.
Na druhou stranu ani případné hlášení souseda, že váš pes je určitě neočipovaný, neznamená, že se musíte obávat kontroly na svém pozemku. Bez povolení k domovní prohlídce nemůže psa „přes plot“ kontrolovat strážník ani veterinární inspektor.
Nebojte se kontaktu
V době stále silnějších obav z Velkého bratra se někteří držitelé psů vyhýbají čipování psa kvůli ztrátě soukromí. Jsou to zbytečné strachy, protože kód obsahuje unikátní údaje týkající se psa, nikoli jeho pána.
Ten uvádí jen svůj kontakt, což je obvykle veřejně dohledatelná informace. Čip pomůže především ve chvíli, kdy se zvíře ztratí, protože české registry jsou napojené na mezinárodní vyhledávací síť.
Zatímco čip povinný je, jeho registrace dobrovolná a obvykle zpoplatněná a žádá o ni samotný držitel psa. Když už ale psí údaje do registru zadáte, nezapomínejte na aktualizaci svého kontaktu, pokud dojde k jeho změně, protože jinak celá aktivita ztrácí smysl.
