Pro představu si uveďme přehled propadů a jejich délek na akciovém indexu S&P 500, který sleduje vývoj hodnoty akcií 500 největších amerických společností. Tento index je asi nejpopulárnější metrikou, když se mluví o akciových trzích, a často pak slouží jako berná mince celkové ekonomiky.
Jak už bylo zmíněno, neexistuje žádná investice, která by dříve nebo později nezaznamenala určitý propad. Z nejznámějších ekonomických krizí a návazných propadů jistě známe často zmiňovaný tzv. Černý pátek z roku 1929 na newyorské burze, který odstartoval velkou hospodářskou krizi.
V následujících třech letech se celosvětový trh propadl o 86 procent své původní hodnoty; návrat do původního stavu pak trval až do půlky 60. let minulého století.
| Začátek pádu – dno | Název krize | Návrat před pád | Ztráta a doba propadu | Jak dlouho se trh vracel na původní hladinu |
| září 1929 – červen 1932 | Velká hospodářská krize | Říjen 1954 | ztráta 86 % trh se propadal 2 roky a 9 měsíců | 25 let návrat |
| březen 1937 – březen 1938 | Únor 1946 | ztráta 51 % trh se propadal 1 rok | 9 let návrat | |
| leden 1973 – září 1974 | Červenec 1980 | ztráta 48 % trh se propadal 1 rok a 8 měsíců | 6,5 let návrat | |
| březen 2000 – září 2002 | Červen 2007 | ztráta 45 % trh se propadal 2 roky a 6 měsíců | 7 let a 3 měsíce návrat | |
| červen 2007 – únor 2009 | Květen 2013 | ztráta 56 % trh se propadal 1 rok a 8 měsíců | 6 let návrat | |
| únor 2020 – březen 2020 | Koronakrize – první vlna | Srpen 2020 | ztráta 34 % trh se propadal 1 měsíc | 6 měsíců návrat |
Data: Eikon Refinitiv Thompson Reuters
Investování je dlouhodobý proces
Je třeba mít na paměti, že k propadům na akciových trzích nedochází nezávisle na ekonomice, a tak může investor potřebovat vybrat peníze ze svých investic, aby je použil na neočekávané výdaje nastalé v důsledku ekonomického stresu. Ať už jde o potřebu nahradit výpadek v příjmu v rodinném rozpočtu, či potřebu hradit nečekané výdaje.
Najednou se tak může investor ocitnout v situaci, kdy má v danou chvíli k dispozici pouze 50 procent peněz, které původně investoval – pokud byste investovali 100 000 korun v červnu 2007 do S&P 500 a potřebovali byste si všechny peníze vybrat v únoru 2009, dostali byste pouze asi 44 000 korun.
Právě z tohoto důvodu je třeba mít na paměti obecné pravidlo, že byste neměli investovat prostředky, které můžete v blízké době potřebovat na spotřebu. Investování je dlouhodobý proces a čas je potřeba využít ve váš prospěch, nikoliv ho mít za svého nepřítele.
S největší pravděpodobností si vaše investice většími či menšími propady projde. Důležité je uvědomit si, jaké riziko jsme ochotni ‚přežít‘ a poznat podstatu vámi zvolené investiční strategie.
Na trhu je hodně konzervativních produktů, u kterých je riziko propadu minimální, ale samozřejmě s nízkým rizikem je spojená i výška výnosu, která se u těchto investic typicky pohybuje pouze jeden, maximálně dva procentní body nad inflací. I to však v dnešním světě minimálních úrokových sazeb není špatný výsledek.
Jak se poučit z historie?
S&P 500 v průměru od roku 1929 vygeneruje výnos ve výši 10,2 procenta ročně, což samo o sobě vypadá skvěle. Index však zaznamenal i dlouhotrvající propady ve výši dvouciferných procentních bodů, které řadu investorů odradí.
Zjednodušeně řečeno pro dosažení oněch 10,2 procenta ročně investicí do S&P 500 musí investor splnit několik podmínek – zůstat disciplinovaný, nepropadat panice při dramatických tržních propadech a být schopen vydržet i dlouhé roky ve ztrátě.
Jde však o situace, které investor nemohl ovlivnit a ani v době investice předvídat. Jakýkoli výnos je proto třeba vždy dát do kontextu volatility a očekávatelných maximálních propadů z hlediska jejich délky i velikosti, a to právě pro vysokou pravděpodobnost nepředvídatelných situací v budoucnu.
Většina investorů je při svém investování konzervativní a snaží se takto vysokým propadům v hodnotě své investice vyhýbat, proto své portfolio typicky diverzifikují do více sektorů a geografických regionů a rovněž také do více druhů aktiv, než nabízí zmíněný S&P 500.
Správná diverzifikace portfolia může klientovi pomoct jednotlivé propady minimalizovat. Inspirovat se můžeme například u správy majetku prestižních amerických univerzit. Ty dlouhodobě spravují obrovské sumy peněz, na kterých je provoz univerzit životně závislý. Díky své strategii diverzifikovaného portfolia a využití potenciálu domácího i světového trhu vykazují skvělé výsledky i v dobách největší krize.
Autor je tvůrce programu ivy společnosti Colosseum
(Redakčně upraveno)
