Této možnosti využívají v tuzemsku především prodejci potravin. Standardní nabídku rozšiřují o produkty lokálních výrobců, například v oblasti pečiva, uzenin, lahůdek či zákusků. I přesto však drtivou většinu prodejů zaujímá franšízové jádro sortimentu.
Ačkoliv s franšízou bývá spojováno jednotné nastavení jednotlivých poboček, které vychází z takzvaného franšízového konceptu, u každého subjektu existuje určitá možnost individualizace. Podle odborníků je možné pozorovat ji především z hlediska sortimentu, naopak prakticky vůbec se nepromítá do vzhledu či rozvržení prostor franšízové pobočky.
„Ve franšízingu jde o společné budování značky a pozice na trhu a k tomu jednotný vzhled poboček napomáhá. Odlišovat se vzhledem by pak byli sami proti sobě,“ řekla franšízová poradkyně Lenka Nováková. Jiná situace nastává v případě sortimentu. Podle zákona má totiž franšízant možnost určit si až pětinu ze svého portfolia dle vlastních preferencí. Obecně přitom prodává zboží a poskytuje služby, které určuje franšízor.
„V případě nákupu surovin může například využít také schválené dodavatele či lokální dodavatele. Hodně záleží na oboru, například v případě kosmetiky je dán franšízorem kompletní produktový sortiment od nasmlouvaných dodavatelů,“ uvedl Jiří Krajča z České asociace franchisingu. Rozdíly lze přitom pozorovat jak v mezi regiony, tak mezi státy, kde franšíza působí.
Výrazně větší variabilitu z hlediska rozšíření sortimentu nabízí odvětví maloobchodu s potravinami. Podle Novákové se lze právě v tomto segmentu často setkat i se zahrnutím výrobků od lokálních výrobců nad rámec klasického portfolia. Prodejnám potravin pomáhá vlastní sortiment odlišit se od konkurence, zejména pak od velkých řetězců. Místní produkty jsou například z ranku uzenin, lahůdek či zákusků.
Podle Krajči je právě odvětví prodeje potravin specifickou výjimkou z hlediska nastavení franšízy. Obchodníci, kteří svoji nabídku rozšíří, zároveň musejí počítat s určitou agendou navíc. Kromě speciálního vyjednání smlouvy se totiž starají i například o zvláštní zalistování zboží do centrálního systému. „Na druhou stranu se poměrně často děje, že tyto výrobky dostanou šanci i v dalších pobočkách sítě,“ doplnila Nováková.
