Investoři nyní totiž přehodnocují své sázky na další vývoj úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Slabší než očekávaná inflace nahrává tomu, aby tuzemská centrální banka redukovala sazby o něco rychleji, než se dosud mínilo, což tedy ve výhledu činí korunu méně atraktivní kvůli očekávanému potenciálně méně atraktivnímu úročení korunových aktiv.
Nutno ale říci, že ČNB ve své aktuální prognóze z počátku května předpokládá květnovou meziroční inflaci na úrovni 2,5 procenta. Mezitím ovšem došlo k navýšení inflačního očekávání, takže analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě meziroční inflaci 2,8 procenta.
Klíčovým důvodem nižší než předpokládané inflace je výraznější než očekávané zlevnění potravin, které v řadě případů překonává rozsah dubnového meziročního zlevnění. Děje se tak třeba u mouky, jež v květnu zrychlila meziroční zlevnění na 23,5 procenta, nebo v případě masa (o 5,8 %), vajec (o 23,5 %), ale také ovoce (o 6,7 %).
Dopad zrychlujícího zlevňování potravin do celkové inflace tlumil v květnu především růst cen bydlení a dopravy, hlavně kvůli nadále citelně zdražujícím nájmům, elektřině a pohonným hmotám. Citelně zdražuje také třeba pivo, kde se promítá vyšší DPH z čepovaného piva.
Přes nižší než předpokládanou inflaci nelze očekávat ve zbytku letošního roku kdovíjak rychlý pokles úrokových sazeb ČNB. Ke konci roku by základní sazba měla činit 4,5 procenta. Oproti současnému stavu tak klesne pouze o 0,75 procenta. ČNB totiž nadále vnímá poměrně vysokou inflaci v oblasti služeb, kterou pohání i výrazný růst mezd.
Navíc musí ČNB reflektovat tak pomalejší snižování sazeb v podání Evropské centrální banky a americké centrální banky. K tomu je tedy květnová inflace nadále nad prognózou ČNB. Na svém zasedání tento měsíc proto ČNB základní sazbu sice sníží, ale jen o 0,25 procentního bodu. Inflace za celý letošek vykáže úroveň 2,3 procenta.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
