Od začátku roku v České republice probíhá reforma sazeb DPH, jejímž cílem je zjednodušení systému a zavedení menšího počtu snížených sazeb. Změny, které mají daně zjednodušit podnikatelé obvykle přijímají pozitivně, neboť snižují účetní náklady a míru nejistoty při uplatňování snížených sazeb.
Takový proces si však zároveň vynucuje i přesun některých výrobků a služeb mezi jednotlivými kategoriemi. Pro většinu vlád existuje také příležitost zavést skutečné zvýšení DPH, když je snížená sazba zrušena nebo upravena.
Přesně to se stalo v případě čepovaného piva prodávaného v českých restauracích, které je od nového roku daněno základní sazbou DPH ve výši 21 procent namísto dosavadní snížené sazby ve výši 10 procent. Ve skutečnosti byla 10% sazba spolu s dalšími sníženými sazbami zrušena.
Nově byla zavedena snížená sazba ve výši 12 procent, která se však vztahuje pouze na velmi omezený okruh zboží: Základní potraviny, noviny, komunální služby nebo léky. Je třeba zmínit, že lahvové pivo, prodávané v obchodech, bylo již léta zdaněno sazbou 21 procent.
Daňový systém tak vybízel ke konzumaci piva v restauracích a barech. I přes tyto daňové pobídky však podíl čepovaného piva na celkovém prodeji piva neustále klesá – v roce 2009 činil přibližně 50 procent veškeré spotřeby piva v České republice, za rok 2022 to bylo již jen 31 procent. To samozřejmě souvisí se změnami v kultuře pití piva, zejména u mladších generací.
Zvýšení DPH z 10 na 21 procent mělo dopad na ceny v restauracích a barech. V současné době již cena standardního půllitru piva v Praze přesáhla 70 korun. Povede však zdražení k výraznému poklesu prodeje? Samozřejmě není pochyb o tom, že poptávka po pivu při zvýšení ceny klesá. Nicméně se zdá, že tento vztah není tak jednoduchý.
Pro srovnání, v Polsku byla v lednu 2022 zvýšena spotřební daň na všechny alkoholické výrobky o 10 procent. Provedené studie před a po neprokázaly výrazný pokles poptávky po alkoholu. Výzkumy ukázaly, že v situaci vysoké inflace, jakou zažíváme v současnosti, jsou spotřebitelé méně citliví na změny cen a ochotnější akceptovat jejich zvýšení než v jiných obdobích.
V České republice je však situace odlišná, protože zvýšení se týkalo pouze čepovaného piva, takže při nákupu piva nebo jiného alkoholu v obchodě je možné se dopadům zvýšení vyhnout. Při nákupu jiného alkoholu však stále platíme vyšší 21% DPH v rámci ceny.
Bude mít takové zvýšení DPH reálný přínos pro český státní rozpočet? Zdá se, že hlavním cílem bylo zjednodušení daňového systému, nikoliv zvýšení rozpočtových příjmů. Je třeba si uvědomit, že v případě daně, jako je DPH, vede zvýšení sazby daně zpočátku ke zvýšení rozpočtových příjmů z této daně.
Jenže po překročení určité úrovně tyto příjmy klesají (takový ekonomický mechanismus znázorňuje tzv. Lafferova křivka, pozn. aut.). Zvýšení však pouze přivedlo úroveň zdanění na úroveň, která se dříve uplatňovala u jiných druhů piva, takže by mělo být pro rozpočet přínosem.
Podle studie Kirin Beer University Report (pro rok 2021) vypije průměrný Čech nejvíce piva na světě – 184,1 litru při současné sazbě DPH 21 procent. Na druhém místě je Rakousko – 98,7 litru, DPH 20 procent. Třetí je Litva – 96,3 litru, DPH 21 procent. Páté je Polsko – 94,1 litru, DPH 23 procent. Sedmé je Německo s 90,4 litry, 19 procent. Na 13. místě je Slovensko se spotřebou 79,8 litrů a sazbou DPH 20 procent.
Česká republika není jedinou evropskou zemí, kde se od přelomu roku změnily sazby DPH. K navýšení DPH došlo na začátku roku mimo jiné také v Estonsku, Lucembursku a Švýcarsku.
Autor je analytik společnosti eToro
(Redakčně upraveno)
Restaurace,bary a hospody mě nechávají chladným. Jsou lepší způsoby jak „investovat“ své vydělané peníze 🙂