Inflace letos výrazně klesne. Sníží se ale i růst HDP

Názor
Invaze Ruska na Ukrajině, s ní spojené turbulentní ceny energií, výrazný nárůst spotřebitelských cen, se kterým jde ruku v ruce pokles reálných mezd. To jsou hlavní faktory, které ovlivňovaly ekonomické ukazatele v letošním roce a významnou roli budou hrát i v tom příštím. Česká ekonomika sice prochází recesí, je ale postavena na zdravých základech, a tak by obtíže měla postupně překonat.
Vysokou inflaci ovlivňují zejména zvýšené ceny energií, které se následně přelévají i do ostatních částí spotřebitelského koše. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Česká ekonomika se nachází v recesi, která neskončí ani na počátku roku 2023. Hlavní příčinou je vysoká inflace, kterou ovlivňují zejména zvýšené ceny energií, jež se následně přelévají i do ostatních částí spotřebitelského koše.

Ačkoliv se inflace pravděpodobně nachází poblíž vrcholu, její odeznívání bude kvůli vysokým inflačním očekáváním, zrychlující se mzdové dynamice a relativně nízkým reálným úrokovým sazbám jen velmi pozvolné.

Míra inflace se v letošním roce může pohybovat kolem deseti procent, výrazně však poklesne růst hrubého domácího produktu (HDP). V základním scénáři počítáme s tím, že recese bude kvůli relativně nízké nezaměstnanosti a uvolněné rozpočtové politice relativně mírná. Po ní však bude následovat jen velmi pomalé oživení. Proto za celý rok 2023 počítáme s růstem v blízkosti nuly (0,7 %).

PSALI JSME:
Byla by v Česku nižší inflace, kdybychom platili eurem?

Své poslední slovo přitom pravděpodobně neřekly ani ceny energií. Podle negativního scénáře skupiny ČSOB může přijít během této zimy nucená racionalizace spotřeby plynu, což by výrazně zasáhlo i český exportně orientovaný trh. Evropa se v tomto roce musí potýkat s bezprecedentní energetickou krizí, jejíž dopady budou citelné také v roce 2023.

Přestože se díky dostupnosti alternativních dodávek a nižší spotřebě situace na trhu s plynem stabilizovala, ceny setrvají na vysokých úrovních i v příštím roce. Inflace zůstane jedním ze zásadních makroekonomických témat, nicméně v hlavních ekonomikách by měly cenové tlaky v roce 2023 začít viditelně zvolňovat. V Evropě i ve Spojených státech očekáváme mělkou recesi.

Letos očekáváme i pokles základní sazby České národní banky (ČNB), která by se mohla z nynějších sedmi procent snížit k šesti. Na úroveň pod tři procenta, která by mohla reálně přispět k oživení realitního trhu, se ale letos nedostaneme. Minimálně na začátku roku by pak pod tlakem měla zůstat i česká měna, a to zejména kvůli aktuálnímu napětí na globálních trzích a slabým domácím fundamentům.

Jan Bureš je hlavní ekonom Patria Finance, Dominik Rusinko je makroekonomický analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
ČNB by mohla začít snižovat úrokové sazby ve druhém pololetí 2023

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Šéf ČNB: Zůstaneme „opatrnými jestřáby“

V rozhovoru pro deník Blesk guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl opět zdůraznil, že navzdory postupnému snižování úrokových sazeb v letošním roce zůstanou centrální bankéři „opatrnými jestřáby“.

Rating? Česko na tom není vůbec špatně

Ratingové agentury pravidelně vystavují vládám vysvědčení. Jejich hodnocení je důležité nejen proto, že země s lepším ratingem jsou zpravidla schopny na finančních trzích levněji financovat svůj dluh. Zároveň nám …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Ekonomové: Letos už reálná mzda v Česku začne opět narůstat

Analýza
Reálné mzdy Čechům klesaly také v poslední loňském čtvrtletí. Dokonce mírně více, než se čekalo. Reálná mzda loni se v měsících říjnu až prosinci totiž meziročně snížila o 1,2 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali propad pouze o 1,1 procenta.