Podle statistiků za zpomalení meziročního cenového růstu může hlavně vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů, kde ceny meziročně klesly o šest procent. Ceny zboží úhrnem podle ČSÚ v březnu meziročně vzrostly o 0,1 procenta a ceny služeb o 5,4 procenta.
Náklady vlastnického bydlení v březnu meziročně vzrostly o 0,9 procenta. Rostou i ceny nájemného bytů (meziročně o 7,1 %, pozn. aut.), výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu (+4,6 %), vodného (+10,9 %), stočného (+10,5 %), elektřiny (+13,1 %) a tepla a teplé vody (+3 %).
Naopak ceny zemního plynu klesly 5,2 procenta a tuhých paliv o 4,4 procenta. Náklady na bydlení i energie tak stále z rodinných rozpočtů ukrajují více než před rokem.
Pozitivně na snižování inflace působí ceny potravin, u kterých v březnu došlo k prohloubení cenového poklesu. Nejvíce zlevnila mouka (-27,8 %), vepřové maso (-5,7 %), jogurty (-7,9 %), ovoce (-2,9 %) a zelenina (-4,8 %).
Podle předběžných výsledků vzrostl v březnu harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v Česku meziročně o 2,2 procenta. To je pod průměrem zemí eurozóny (+2,4 %) i sousedního Německa (+2,3 %) či Slovenska (+2,5 %). Ještě v prosinci 2023 přitom bylo Česko s meziročním růstem HICP o 7,6 procenta nejhorší ze všech zemí EU.
Inflace se tak už druhý měsíc v řadě drží na inflačním cíli dlouhodobě stanovených centrální bankou. To je jasný signál proto, aby centrální bankéři ještě rychleji snížili základní úrokové sazby, které jsou nyní výrazně nad inflací.
Nižší základní úrokové sazby přinesou levnější hypotéky i firemní úvěry, což rozhýbá realitní trh i celou českou ekonomiku. Vlastní bydlení by tak mohlo být opět o něco dostupnější.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
