Na příštím roce se ale podepíše fiskální konsolidace, která čeká v Národní radě na schválení. Konsolidace podpořená zejména napumpováním příjmů pravděpodobně zbrzdí ekonomiku a požene inflaci k pěti procentům, pásmo kvantifikovaných odhadů jejího dopadu je ale široké.
Růst v příštím roce po zohlednění fiskálního balíčku zřejmě dosáhne 1,8 procenta. To sice představuje zpomalení oproti letošku, s přehledem to ale překoná výkon ekonomiky eurozóny jako celku a marginálně nejspíše i té české.
Vítr z plachet slovenské ekonomice sebere vysoká inflace, která bude dalším zásahem pro domácnosti. Nárůst spotřebitelských cen by měl dočasně narušit obnovování kupní síly domácností, které letos přispívá k růstu spotřebitelské poptávky. Příští rok bude tamní ekonomika tento růstový impuls z velké části postrádat.
Výměnou za to ale konsolidace přispěje ke zmírnění deficitu veřejných financích, byť v roce 2025 podle návrhu tamního ministerstva financí stále dosáhne vysokých -4,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To nicméně stále představuje jen první kamínek k nápravě veřejných financí. Tamní vláda tak má velkou část cesty ještě před sebou. S tím se shodují i ratingové agentury Fitch či S&P.
Inflace na Slovensku se od června vzdalovala od dvouprocentního cíle a v lednu příštího roku pravděpodobně pokoří pětiprocentní hranici. Vliv na to bude mít reforma daně z přidané hodnoty (DPH) a nepokračování vládních opatření v oblasti cen energií.
Změna DPH sice zřejmě zlevní potraviny, když se přesunou do nižší pětiprocentní či devatenáctiprocentní sazby, u drtivé většiny ostatních položek ale dojde ke zvýšení sazby DPH na 23 procent.
Vládě se dosud dařilo ceny energií pro domácnosti udržet pod poklicí, s novým rokem by ale měla opatření odeznít a vést ke skokovému zdražení cen plynu a tepla. Plyn by měl zdražit o zhruba 28 procent, když ceny pro domácnosti doženou nárůst těch velkoobchodních. Dobrou zprávou pro domácnosti je ale udržení cen elektřiny na stejné úrovni.
Ostatní konsolidační opatření jako je daň z finančních transakcí či daň ze slazených nápojů pravděpodobně také přispějí k inflačním tlakům, když břemeno vyšších nákladů firmy promítnou do cen a částečně ho tak přenesou na spotřebitele.
Konsolidace zřejmě nahlodá hospodářský růst i důvěru domácností, slovenská ekonomika by ale i přesto měla příští rok setrvat na robustní růstové trajektorii. Pomůžou k tomu i investice do rozšíření kapacit v automobilovém průmyslu či prostředky z EU fondů, jejichž čerpání letos silně zaostává.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
