„Významným faktorem byly opět ceny potravin, které ale tentokrát působily opačným směrem než v průběhu letošního roku, když poprvé od loňského listopadu se jejich ceny meziročně zvýšily. Naše prognóza sice očekávala tento scénář, ale mírnějšího rozsahu,“ sdělil Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.
Jak zmínil, makroekonomická prognóza České národní banky (ČNB) ze začátku srpna předpokládala, že inflace v září vzroste na 2,3 procenta. Predikce tuzemské centrální banky tak ve všech třech měsících podstřelila skutečnost, což zvyšuje pravděpodobnost opatrného přístupu ze strany bankovní rady,“ uvedl Kron ve svém komentáři.
„Za překvapením, stejně jako v srpnu, stálo hlavně zdražení potravin. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v září meziměsíčně vzrostly o 0,8 procenta, zatímco ceny alkoholických nápojů a tabáku byly vyšší o 0,1 procenta. V kombinaci s nižší srovnávací základnou loňského roku to vedlo k výraznému urychlení meziročního růstu cen potravin,“ vysvětlil ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
„Rostly ceny ovoce, a to o 2,8 procenta, zeleniny o 3,1 procenta, ale také polotučného trvanlivého mléka, které stouply v srpnu o 20,3 procenta, a ceny másla, které v září zrychlily svůj růst dokonce na 42,5 procenta,“ konstatoval Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Zářijový vývoj spotřebitelských cen podle něj ovlivnily hlavně ceny pohonných hmot a olejů, které se v září meziročně snížily o 11,2 procenta. „Vzrostly ale ceny dovolených s komplexními službami v oddíle rekreace a kultura, a to o čtyři procenta. Nahoru šly také ceny v oddíle bydlení; vzrostly například ceny nájemného z bytu (o 6,4 %), vodného (o 10,9 %) či stočného o 13,4 (%),“ dodal.
Ve srovnání se srpnem klesly ceny pohonných hmot a olejů o téměř pět procent, připomněl Martin Kron z Raiffeisenbank: „Průměrná cena benzinu byla nejnižší od října 2021 a průměrná cena motorové nafty dosahovala nižší hodnoty naposledy v červenci 2023. Takto pozitivní vývoj ovšem nelze čekat v nejbližších měsících kvůli nárůstu cen ropy na světových trzích.“
„O poznání výrazněji, než jsme předpokládali, rostly ceny vzdělávání. Ty sice v září tradičně zdražují, letos ovšem školné a poplatky za mateřské školy rostly meziměsíčně o více než deset procent, před rokem to bylo zhruba o pět procent,“ konstatoval hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš v komentáři pro faei.cz. Výrazně se zvedly poplatky za školní družinu (39,6 %) a mateřskou školku (28,4 %).
„Září bylo velkým náporem pro peněženky rodičů,“ potvrdil Petr Kymlička z Moore Czech Republic: „Kvůli začátku nového školního roku se zvýšily ceny v oddíle vzdělávání. Rostly také poplatky za výuku jazyků (5,2 %), školné na základních uměleckých školách (1,4 %), soukromých gymnáziích a středních soukromých školách (7,1 %).“
„Mírně rychlejší tempo růstu zářijové inflace nebude pro centrální banku z vyjádření jejích představitelů žádným překvapením a není důvodem ke změně uvažování bankovní rady. Inflace roste primárně technicky kvůli loňské nižší srovnávací základně,“ sdělil redakci faei.cz Dominik Kohut ze strategického poradenství společnosti PwC.
Podle něj není důvod se obávat, že by se inflace do konce roku výrazně odpoutala od tolerančního pásma nad 2% inflačním cílem: „ČNB by se nemusela zdráhat ani razantnějšího snížení úrokových sazeb do konce roku, čímž by významně pomohla k nastartování české ekonomiky, která se letos tempem růstu pravděpodobně neodlepí od jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP).“
Martin Kron, analytik Raiffeisenbank, uvedl, že rostoucí trend, pokud jde o inflaci, bude pokračovat i po zbytek roku. Inflace podle jeho názoru může na konci roku atakovat tříprocentní hranici: „I nadále očekáváme, že bankovní rada sníží sazby na dvou zbývajících zasedáních pokaždé o 25 bazických bodů i vzhledem k začátku snižování sazeb hlavními zahraničními centrálními bankami.“
Podobný názor na růst inflace má Jan Bureš z Patria Finance – podle jeho názoru inflace v nejbližších měsících „ještě může lehce přidat na obrátkách“. „Po statistických číslech z tohoto týdne se zdá být pravděpodobné, že inflace ke konci roku doputuje nad tři procenta a bude se pohybovat v blízkosti horní hranice tolerančního pásma ČNB,“ uvedl ekonom, který „nadále předpokládá opatrnou ČNB“.
„Inflace se sice pohybuje nad svým cílem, ale stále se udržuje ve svém tolerančním pásmu. Problémy vytváří oslabování kurzu koruny vůči euru, které navyšuje ceny z dovozu,“ informoval redakci faei.cz hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Kurz koruny vůči euru od začátku září oslabil o 32 haléřů, což navyšuje ceny dovážených produktů. Celkově však inflace zůstává zkrocená,“ dodal.
„Očekáváme, že vlivem stále utlumené spotřebitelské poptávky a pouze umírněného růstu mezd bude dezinflační trend pokračovat a jádrová inflace by se mohla v příštím roce dokonce dostat pod dvě procenta. Pokles úrokových sazeb ČNB by tak měl pokračovat, pravděpodobně však nadále jen opatrnými kroky ve výši 25 bazických bodů na zasedání,“ uvedl Martin Gürtler z Komerční banky.
Hlavním rizikem působícím ve směru vyšší jádrové inflace je podle něj aktuálně probíhající oživení na nemovitostním trhu, které se začíná promítat v růstu cen domů a bytů. „Na nižší inflaci by měl působit také pokles tržních složek cen energií. Celková inflace je kvůli vysoké volatilitě cen potravin a pohonných hmot hůře předvídatelná,“ vysvětil ekonom.
„Do hry zde totiž vstupují globální faktory, jako je konflikt na Blízkém východě a dopady změny klimatu na úrodu zemědělských komodit. Myslíme si ale, že celková inflace by se i v příštím roce měla udržet poblíž dvou procent. Případnou vyšší dynamiku cen potravin a pohonných hmot by totiž měla kompenzovat nižší jádrová inflace a tržní ceny energií,“ řekl Martin Gürtler.
Ilustrační foto: Depositphotos.com