Z hlediska struktury k meziměsíčnímu zdražení ve spotřebitelském sektoru přispěly nejvíce náklady spojené s bydlením (příspěvek 0,5 procentního bodu) a potraviny (příspěvek 0,3 procentního bodu). Samotné imputované nájemné se meziměsíčně zvýšilo o dalších 0,6 procenta a potraviny (bez alkoholu a tabáku, pozn. aut.) zdražily o 1,4 procenta.
V růstu pokračovaly však i ceny v dalších kategoriích zboží a služeb, jako je vlivem vyšších cen pohonných hmot třeba doprava, a nadále tak platí, že růst cen je v české ekonomice hodně plošný.
V meziročním vyjádření inflace, poprvé od července 1998, dosahovala dvouciferných hodnot. Zatímco v lednu činila 9,9 procenta, v únoru vzrostla na 11,1 procenta. To bylo výrazně více, než se čekalo. My jsme čekali růst spotřebitelských cen o 10,6 procenta a tržní konsensus byl ještě o dvě desetiny nižší.
Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze, kterou zveřejnila na začátku února, očekávala únorovou inflaci ve výši meziročních 9,7 procenta. I z meziročního úhlu pohledu k růstu spotřebitelských cen v únoru přispívaly nejvíce náklady spojené s bydlením. V těch se obráželo především výrazné zdražení energií, jejichž ceny od ledna opět osahují daň z přidané hodnoty.
V rychlém meziročním růstu, v únoru o 15,7 procenta, však pokračovalo také imputované nájemné, v němž se mimo jiné odráží vysoké ceny stavebních materiálů či nových bytů. Další v pořadí z hlediska výše příspěvku k meziroční inflaci byla oblast dopravy a také potravin. Zde lze nalézt souvislost s předchozím nárůstem cen energetických a zemědělských komodit na světových trzích.
Za celý letošní rok očekáváme průměrnou inflaci ve výši 8,8 procenta. Ve světle posledního vývoje, který přinesl výrazný nárůst cen komodit, jsou však rizika našeho odhadu vychýlena ve směru ještě vyššího růstu spotřebitelských cen. Prognóza letošní inflace od centrální banky je jen mírně nižší, když počítá s 8,5 procenta.
K růstu spotřebitelských cen by v dalších měsících měly nadále přispívat zejména vyšší ceny energií, pohonných hmot a potravin. Jelikož jsou energie základem výroby většiny zboží a také předpokladem pro poskytování většiny služeb, budeme pravděpodobně pozorovat také sekundární dopady v dalších cenách.
Meziroční inflace bude pravděpodobně v nebližších měsících dále zrychlovat a pravděpodobně se dostane ke 12 procentům. Jakékoliv predikce jsou však, vzhledem k okolnostem, spojeny s vekou mírou nejistoty.
Centrální banka bude podle nás muset reagovat dalším zvyšováním úrokových sazeb. Dosud jsme očekávali, že na březnovém zasedání zvýší sazby o čtvrt procentního bodu, nyní si však myslíme, že to bude spíše o půl procentního bodu. Navíc rizika jsou podle nás vychýlena k možnosti ještě vyššího zvýšení sazeb. Vrcholu pravděpodobně sazby dosáhnou nad pět procent a s jejich poklesem bude nejspíše centrální banka muset počkat až do příštího roku.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
