To bylo mírně pod tržním konsensem ve výši 2,5 procenta meziročně. O desetinu nižší oproti konsensu skočila i jádrová inflace, která v březnu činila 2,9 procenta meziročně po únorových 3,1 procenta.
Po dříve zveřejněných datech z Německa a Francie, kde inflace také skončila pod očekáváními, však ve středu zveřejněný údaj pro celou eurozónu nepředstavoval pro trhy významnější překvapení. Ve srovnání s prognózou Evropské centrální banky (ECB) se ale jádrová inflace za celé první letošní čtvrtletí nacházela o desetinu výše.
Problémem zůstává hlavně růst cen služeb, který se již pátý měsíc v řadě držel poblíž čtyř procent meziročně. Růst cen zboží byl naproti tomu nadále utlumený, když se nacházel mírně nad jedním procentem meziročně.
Celková inflace v eurozóně by podle naší prognózy měla na podzim klesnout pod dvě procenta meziročně, hlavně v důsledku vyšší srovnávací základny cen energií. Jádrová inflace ale působením již zmíněného perzistentního růstu cen služeb pravděpodobně do konce roku setrvá nad 2,5 procenta meziročně.
Kurz amerického dolaru ve středu vůči euru oslabil o zhruba 0,3 procenta, když vliv měl především slabší ISM index ze služeb. Z měn středoevropského regionu silnější euro pomohlo pouze maďarskému forintu, který zpevnil o 0,5 procenta.
Polský zlotý a česká koruna vůči euru naopak mírně oslabily o zhruba 0,1 procenta. Kurz tuzemské měny se tak pohyboval kolem 25,35 CZK/EUR. Technický charakter obchodování se středoevropskými měnami podtrhl zcela prázdný makroekonomický kalendář v této části světa.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
