Inflace v USA přinesla dluhopisům úlevu, co přinese inaugurace?

Riziková aktiva, která od počátku tohoto roku trápila rostoucí úrokové sazby v USA, dostala v tomto týdnu dvojnásobnou porci úlevy v podobě amerických inflační dat. V úterý to byly údaje za výrobní inflaci, ve středu pak daleko důležitější čísla za klasickou spotřebitelskou inflaci.
Inaugurace Donalda Trumpa bude dost možná klíčová pobídka začít přepisovat inflační projekce na rok 2025. Ilustrační foto: Di Michael Vadon - Opera propria, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=51236080
Inaugurace Donalda Trumpa bude dost možná klíčová pobídka začít přepisovat inflační projekce na rok 2025. Ilustrační foto: Di Michael Vadon - Opera propria, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=51236080

Růst celkové spotřebitelského indexu sice v prosinci akceleroval, takže meziroční míra inflace se zvýšila ze 2,7 na 2,9 procenta. Zrychlení celkové inflace bylo tentokrát zcela jasně tažené cenami energií a především pohonných hmot.

Nicméně jasně nejdůležitějším vzkazem prosincového inflačního reportu byla informace o relativně umírněném růstu tzv. jádrové složky – tj. inflace očištěné o ceny energií a potravin. Zde bylo důležité to, že sezónně očištěný růst jádrové inflace činil jen 0,2 procenta meziměsíčně.

To, převedeno převedeno na roční bázi, implikuje inflaci fakticky na dvouprocentním cíli, ale navíc lze ocenit, že ceny zboží a nájemného rostly velmi přijatelnými tempy.

Naopak růst cen služeb (bez bydlení, pozn. aut.) zůstává stále relativně vysoký, z čehož by nemuseli mít radost američtí centrální bankéři, ale je třeba vidět, že v rámci této položky pro-inflačně zaúřadoval překvapivě vysoký růst (volatilních) cen letenek.

Jak již bylo zmíněno výše – výnosy amerických vládních dluhopisů reagovaly na inflační data výrazným propadem, který tak trochu korigoval poněkud hysterické obavy z toho, že nástup nové administrativy a uspěchaně předvolební uvolňování měnové politiky ze strany Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) v roce 2024, dají vzniknout nové pro-inflační historce.

No uvidíme. V pondělí se v USA odehraje inaugurace příštího prezidenta Donalda Trumpa, což bude dost možná klíčová pobídka začít přepisovat inflační projekce na rok 2025, neboť dostaneme do ruky konkrétní čísla sazeb a země, na která budou uvalena nová cla. Stejně tak může být jasněji v otázce migrace, která se také může stát (pro)inflačním faktorem.

Víme, že Trump na jednu stranu umí překvapit, na straně druhé neváhá od prvního okamžiku plnit svůj předvolební program. Ten se přitom v hospodářské rovině hodně točil okolo vyšších cel, což je klasický pro-inflační faktor.

Bez vyšších cel by se přitom americká inflace v první polovině tohoto roku přiblížila dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Stále ještě vysoké výnosy dluhopisů naznačují, že trh s něčím takovým příliš nepočítá.

Možná se ale plete a příští americký prezident, který volby vyhrál také díky nepopulární inflaci, hodí zpátečku a vyšší cla nasměruje jen v omezeném měřítku pouze na Čínu. V takovém případě by inflační impuls byl daleko nižší a aktuální úroveň výnosů stále dost nadstřelená. V pondělí, či možná až v úterý, budeme moudřejší.

Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena