V meziročním vyjádření růst cen zpomalil z 19 na 16 procent, avšak v tomto případě už hlavní roli sehrával vysoký srovnávací základ z úvodu loňského roku. V každém případě se dá říct, že alespoň tempo zdražování ve výrobě alespoň zpomaluje.
K výraznějšímu upuštění inflační páry by časem měla přispět silnější koruna zlevňující dovážené suroviny a komponenty, stejně jako výrazně levnější námořní doprava. Pozitivní vývoj zaznamenávají i ceny surovin včetně ropy.
Samostatnou kapitolu představují energie, které na evropském trhu zažívají výrazné uvolnění. Plyn stojí tolik co v létě 2021, elektřina na příští rok je už jen za zhruba 140 eur a spotová dokonce levnější.
Postupně by měl slábnout i tlak ze strany zemědělských komodit, takže i tempo zdražování potravin by mělo v následujících měsících výrazně zvolnit.
Výrobní inflace klesá, ale primárně díky srovnávacímu základu, protože jako takové zatím nijak plošně neklesají. Se zpožděním nejspíše budou reagovat na příznivější nákladové podmínky, ale to uvidíme až v dalších měsících.
Tlak na ně by měla vytvářet i slabší poptávka, která se zrcadlí v klesajícím výkonu celého průmyslu.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
