Jádrová inflace, jež nejvěrněji reflektuje vývoj cenových tlaků v domácí ekonomice, zřejmě v lednu vykázala meziroční zpomalení. Česká národní banka (ČNB) nebude muset na vyšší než očekávanou reagovat rychlým zpřísněním své měnové politiky, neboť za vyšším cenovým růstem jsou v případě letošního ledna položky, na něž nastavení úrokových sazeb nemá výrazný vliv.
Vyšší lednová inflace nicméně může mít výrazný vliv na celoroční vývoj inflace, jež v důsledku vyšší startovací úrovně může zůstat nad úrovní dvouprocentního inflačního cíle i v dalších měsících.
Meziroční inflace v lednu klesla z 2,3 procenta na 2,2 procenta: Dosáhla tak nejnižší úroveň od prosince roku 2018. Finanční trh i nedávno zveřejněná prognóza ČNB očekávaly lednovou meziroční inflaci shodně na úrovni 1,7 procenta.
Zmírnění celkové inflace bylo v lednu taženo položkami spadajícími do tzv. jádrové inflace, což je ukazatel nejvěrněji mapující domácí cenové tlaky.
Zpomalení růstu cen hlásí například stravování a ubytování anebo rekreace a kultura, na druhou stranu se ale zrychlil cenový růst u odívání a obuvi. Ke zmírnění celkové inflace napomohl také vývoj cen energií pro domácnosti (zlevnění elektřiny a zemního plynu – pozn. aut.).
Jakkoliv v lednu vykázaly výrazný meziměsíční růst ceny alkoholických nápojů a mírně vzrostly i ceny tabákových výrobků, tak celkový meziroční růst cen se u této položky v lednu zpomalil a alkohol a tabákové výrobky tedy taktéž přispěly ke zmírnění celkové inflace.
Ve směru vyšší inflace v lednu naopak působily cen potravin a nealkoholických nápojů, což bylo patrné jak na cenách masa a mléčných výrobků, tak například na cenách brambor. Proinflačně působil také vývoj nákladů souvisejících s výdaji na zdraví.
Inflace za letošní leden je vyšší, než se čekalo: Všeobecně se čekal její pokles pod úroveň dvouprocentního inflačního cíle, skutečně vykázané zmírnění meziroční inflace je ale zcela nepatrné. Proinflační překvapení přišlo zejména ze strany cen potravin, což by samo o sobě nemělo centrální bance nějak významně vadit.
Otázkou je, jak výrazně se snížila jádrová inflace: ČNB pro letošní první čtvrtletí čeká pokles jádrové inflace na 3,1 procenta poté, co v závěrečném kvartálu loňského roku jádrová inflace činila 3,6 procenta.
Dle mého názoru vyšší celková inflace za letošní leden nebude bankovní radu hnát k rychlé reakci ve směru zvýšení úrokových sazeb, neboť koruna je silnější, než centrální banka čekala a vývoj na poli pandemie i nadále představuje řadu nejistot a rizik pro tuzemskou ekonomiku.
Nicméně leden představuje pro inflaci vyšší startovací úroveň pro celý rok a celoroční průměr tak může setrvat nad dvěma procenty a překonat jak očekávání centrální banky, tak finančního trhu.
Pro zastánce zpřísňování měnové politiky v rámci bankovní rady budou lednová data o inflaci a s nimi související výhled pro celý letošní rok představovat argument podporující vizi zvýšení úroků ČNB v průběhu letošního roku, přesto si ale myslím, že přinejmenším v prvním pololetí ČNB ponechá své úrokové sazby beze změny.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
