Pokles meziroční inflace je dán především vyšším srovnávacím základem, protože loni v listopadu výrazně poskočily nahoru ceny energií, zejména pak zemního plynu. To se letos už neopakovalo, a proto se inflace mohla z měsíce na měsíc tak snížit.
Co stojí za aktuální meziroční inflací především? Skoro dvě třetiny aktuální inflace jdou na vrub rostoucím nákladům na bydlení, zejména elektřiny. V případě potravin, které ještě nedávno inflaci notně přiživovaly, dochází konečně ke zklidnění.
Od konce roku 2019 se spotřebitelské ceny zvýšily už o 35 procent. O více než polovinu zdražily služby v rámci oborů HORECA (ubytovací a stravovací služby, pozn. aut.), téměř 50 procent připlácíme za oblečení a obuv a bydlení je v průměru o 45 procent dražší než na konci posledního předcovidového roku.
Výhled na rok 2024 zůstává nejistý. Předně kvůli tomu, že se teprve ukáže, jak energetické firmy ve světle vyšších regulovaných cen upraví své ceníky pro spotřebitele. Druhou nejistotou jsou pak dopady vyšších nákladů na energie na firmy. Konkrétně, zda se tyto ceny promítnou do ceníkových cen platných od začátku příštího roku.
Inflace se na začátku příštího roku nejspíš vrátí ke trojce, avšak jak rychle zamíří k cílovým dvěma procentům, se bude odvíjet od chování obchodníků i samotných zákazníků. V každém případě by pokles inflace měl konečně zajistit obnovení růstu reálných mezd. Jejich kumulovaný desetiprocentní propad se ovšem bude kompenzovat nejspíše zhruba tak tři roky.
Z pohledu České národní banky inflace dopadla o něco hůře, než předpokládala její prognóza.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
