Z velké části ovšem šlo o vliv nízké statistické základny cen energií, když v závěru roku 2023 ceny pohonných hmot meziměsíčně výrazně zlevňovaly, což se vloni již neopakovalo. To vedlo ke zvýšení meziroční dynamiky cen energií.
Podle komentáře statistického úřadu se na zrychlení meziroční inflace podílely v Německu také potraviny. Aktuální údaj představuje riziko, že by i úterní celkový údaj za eurozónu mohl překvapit směrem nahoru.
Tržní konsenzus předpovídá zvýšení meziroční inflace na 2,4 procenta meziročně oproti 2,2 procenta v listopadu, přičemž jádrová inflace by měla setrvat na zvýšených 2,7 procenta meziročně. Dříve překvapila také již zveřejněná inflace (HICP) ve Španělsku, která v prosinci dosáhla 2,8 procenta meziročně (vs. oček. 2,6 %).
Zvýšené inflační tlaky v eurozóně mohou lehce zmírnit očekávání ohledně uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky (ECB). Finanční trh ale stále zaceňuje pokles depozitní sazby ze současných ří procent až na dvě procenta v letošním roce.
To je oproti očekávanému tempu snížení sazeb americké centrální banky, Fedu, o necelých 50 bazických bodů do konce roku výrazně více. To představuje i určitou podporu pro americký dolar, který ale dnes vůči euru ztratil 0,9 procent a krátkodobě se podíval i nad úroveň 1,04 USD/EUR.
Pondělí odpolední korekce mohla přijít i na vrub vyjádření Donalda Trumpa, který odmítl zprávu deníku Washington Post ohledně toho, že by mohl zmírnit univerzální cla, která zmínil během své volební kampaně.
Na pozadí slabšího dolaru se ale středoevropským měnám s výjimkou polského zlotého nepodařilo posílit. Česká koruna zůstala poblíž otevírací úrovně na 25,15 CZK/EUR. Maďarský forint své posílení během dne v odpoledních hodinách umazal, zatímco polský zlotý si připsal výraznější zisky a vůči euru zpevnil o 0,4 procenta k 4,25 PLN/EUR.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
