Internisté nechávají v nemocnici pětinu pacientů, i když tam už nepatří

Z lékařského pohledu už není pro pobyt v nemocnici důvod, přesto na lůžku zůstává. Internisté přiznávají, že více než 20 procent pacientů zůstává na jejich oddělení zbytečně. Měli by být doma nebo v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN), ale lékaři je i tak na lůžku nechávají.
Mnozí pacienti patří do LDN nebo domácího léčení, ale zůstávají v nemocnici. Ilustrační foto: Pixabay.com
Mnozí pacienti patří do LDN nebo domácího léčení, ale zůstávají v nemocnici. Ilustrační foto: Pixabay.com

Na tento problém upozornila Finanční a ekonomické informace (faei.cz) Česká internistická společnost (ČIS). Byl i jedním z témat listopadového kongresu této profesní organizace.

Mnozí pacienti tak zůstávají na interním oddělení, kam byli původně přijati pro akutní potíže, přestože už jejich zdravotní komplikace byla vyřešena. Kdyby je totiž propustili, nemohli by se o sebe postarat. Jejich rodina je nechce, nebo nemůže, a „eldéenky“ jsou přeplněné.

Podle internistů se to týká především lidí ve věku nad 65 let, kteří vedle akutního zdravotního problému, kvůli němuž je původně do nemocnice přivezli, trpí i dalšími chronickými chorobami.

„Na naší klinice pozoruji rostoucí počet starých multimorbidních pacientů, kteří po naší hospitalizaci na interně vyžadují další doléčení v LDN,“ potvrdil profesor Jan Václavík, přednosta Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

„I když původní komplikace typu infekce nebo rozvrat vnitřního prostředí organismu vyřešíme a teoreticky bychom je měli propustit, nemůžeme. Vidíme totiž, že by to doma sami nezvládli,“ konstatoval profesor Václavík.

Nedostatečná kapacita LDN

Dodal, že by na doléčení měli zamířit do LDN, ale jejich kapacita v regionu je nedostatečná. Dalším řešením by bylo předat pacienta do rodiny, která se o něj postará, než se postaví na nohy.

„Ne každý ale má rodinu, která to zvládne,“ upozornil Zdeněk Monhart, primář Interního oddělení Nemocnice Znojmo. „My máme štěstí, že léčebna je součástí nemocnice, a tak se obvykle do týdne lůžko uvolní.“ Jeho oddělení se také osvědčila spolupráce se sociální sestrou.

„Má perfektní přehled, jaké má pacient možnosti, co by pro něj bylo nejvhodnější. Umí také poradit příbuzným s příspěvky a další pomocí, když si vezmou nemocného domů,“ vysvětlil Monhart.

Internisté se shodují, že současný stav, kdy nemalá část pacientů nemá kam jít, je důsledkem postupného stárnutí populace, dožívání se vyššího věku a nedostačujících kapacit zařízení, která se o seniory starají.

„Vidíme to i u nás. Na běžných interních lůžkách potřebujeme více personálu než doposud. Zatím nám například stačil jeden sanitář, nyní už potřebujeme dva. Polymorbidní pacient vyžaduje náročnější péči,“ konstatoval primář Zdeněk Monhart ze znojemské nemocnice.

Postupné stárnutí populace

Na internách však zbytečně neleží jen pacienti, kteří se uzdravují, ale i ti, pro něž je toto lůžko finální zastávkou. „Přijde mi nešťastné, když rodiny pošlou těžce nemocné příbuzné umřít do nemocnice,“ řekl profesor Jan Václavek z ostravské fakultní nemocnice.

„Přitom by pro ně mnohdy bylo lepší, aby v klidu dožili mezi svými,“ dodal Václavek. Přestože se situace pomalu lepší, stále není zvykem umírat doma. „Rodiny často chtějí, abychom terminálně nemocné stále léčili,“ upozornil specialista.

Dodal, že pro mnohé takto nemocné pacienty bývá lepší odejít v klidu v domácím prostředí. „Než aby leželi napojení na hadičky a píchali jsme do nich injekce,“ dodal profesor Václavík.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) žije v republice už více než 20 procent lidí ve věku 65 a více let – tedy přibližně každý pátý člověk je senior. Lidí v takto vysokém věku bude v následujících letech výrazně přibývat.

„Trvalým rysem populačního vývoje v příštích třiceti pěti letech bude nárůst počtu obyvatel ve věku 65 a více let,“ sdělila Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Do konce 50. let by tak tři a čtvrt milionu obyvatel mělo být starších 65 let.

„Ještě v polovině století by přitom mohly nejpočetnější skupinu obyvatel představovat silné ročníky narozených v druhé polovině sedmdesátých let 20. století, které budou v té době patřit již mezi sedmdesátníky,“ dodala Němečková.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek