Jsou tak prozatím vyjmuty z původně oznámeného 145% cla na čínské zboží a 10% cla na dovoz z jiných zemí. Tento krok naznačuje posun od strategie recipročních cel, pro konkrétní země, k sektorově orientovanému protekcionismu.
A zatímco pořád platí 20% cla na čínské zboží, zejména na produkty související s fentanylem, Spojené státy už podle všeho připravují cla nová, který by polovodiče klasifikoval jako věc národní bezpečnosti, takže by tato cla mohla být trvalejšího charakteru a bylo by obtížnější je zrušit.
Kdo na tom v tuto chvíli vydělá
Především výrobci chytrých telefonů: I když na iPhony vyráběné v Číně je pořád uvalené 20% clo, Apple se vyhnul nejhoršímu scénáři. Vydělat může i Samsung, pokud by dostal výjimku z plošných 10% cel uvalených na Jižní Koreu.
Výrobci čipů, jako Nvidia, Broadcom, Super Micro, Intel i TSMC, mohou vydělat na výjimkách pro polovodičové výrobky. Velké technologické firmy a zbytek „Velkolepé sedmy“ – Microsoft, Tesla, Amazon, Alphabet a Meta zůstávají středem pozornosti, coby firmy exponované v digitální infrastruktuře a hardwaru.
Výrobci počítačů serverů, jako společnosti Dell a Hewlett Packard Enterprise, se mohou těšit z nižších cel na servery a jejich komponenty. Dodavatelé amerických továren, např. ASML (Nizozemí) a Tokyo Electron (Japonsko), pak mohou nepřímo vydělat na dalších investicích do výroby polovodičů v USA. Tyto výjimky mohou podpořit další investice do datových center pro umělou inteligenci (AI).
Ovšem tato úleva může být jen dočasná a technologické akcie mohou být dále v ohrožení. Polovodiče už nejsou jen jednou z mnoha komponent – jsou životodárnou mízou moderní ekonomiky. Čipy se používají všude, od umělé inteligence přes elektromobily až po cloud computing.
Možná Trumpova vláda pozastavila uvalení cel na polovodiče, protože si uvědomuje jejich systémový význam – nebo jde jen o strategický odklad kvůli rozbouřeným dluhopisovým trhům a obavám z prudké tržní reakce.
Kdo na tom tratí nebo zůstává ohrožený
Pro oděvy a obuv není žádná úleva v dohledu. Tyto sektory nadále čelí clům na čínské zboží ve výši až 145 procent. A léky? Již bylo oznámeno, že mohou následovat zvláštní sektorová cla na farmaceutické společnosti – což zvyšuje riziko pro jejich globální dodavatelské řetězce.
Na co by si měli dát investoři pozor
Zejména na politickou volatilitu. Americký ministr obchodu Howard Lutnick prohlásil, že jde o dočasný odklad. Takže pokud Trump znovu zavede cla na elektroniku nebo nová cla specificky na polovodiče, mohou se trhy znovu rychle propadnout. Domácí výrobci a američtí dodavatelé pravděpodobně budou nadále ve výhodě.
Dále na nejistotu při plánování investičních nákladů. Dokud americká politika osciluje mezi jednostrannými cly a sektorovými výjimkami, budou některé firmy patrně odkládat investiční rozhodnutí. To prospěje diverzifikovaným agilním hráčům na úkor těch, kteří jsou úzce svázaní s Čínou.
Investiční důsledky: Připravte se na delší hru
Pozor na změny cen akcií výrobců čipů. Další kolo uvalování cel na polovodiče může poškodit firmy s velkou expozicí v Číně, případně ty, které jsou závislé na komplexních globálních dodavatelských řetězcích. Firmy s výraznější expozicí mimo Čínu – ať už jde o Vietnam, Mexiko, či Indii –, nemusejí být tak zranitelné.
Investoři budou chtít přehodnotit své pozice ve firmách, jejichž tržby či dodávky příliš závisí na Číně, a začít se víc zajímat o domácí (americké) výrobce čipů, případně výrobce s diverzifikovanou produkční základnou.
Firmy s odolnými dodavatelskými řetězci orientované na domácí trh, případně firmy s jedinečným duševním vlastnictvím mohou současnou bouři přestát lépe než ty ostatní. Sem patří firmy s minimem aktiv a unikátním duševním vlastnictvím, jako ARM či Nvidia, a továrny a výrobci méně závislí na vývozu.
Dá se očekávat, že s označením polovodičů za kritickou infrastrukturu naberou reshoring (selektivní přemísťování výrobních kapacit zpět nebo blíže jejich původní lokaci, pozn. red.) a budování „křemíkové nezávislosti“ nezadržitelné tempo.
Zajímat nás budou americké společnosti, kterým prospívá zákon o čipech. Díky podpoře zajišťované zákonem o čipech (CHIPS and Science Act) z roku 2022 budují firmy, jako TSMC, Samsung a Intel, nové továrny ve Spojených státech. A také evropské firmy jednající v souladu s agendou strategické autonomie EU či Hráči z Tchaj-wanu a Japonska, kteří budou expandovat do světa.
Co z toho plyne: Nepleťte si odklad se stabilitou
Trumpova celní politika zůstává i nadále nepředvídatelná. Nejnovější odklad sice znamená krátkodobé vítězství pro hráče spojené s elektronikou a umělou inteligencí, ale obecnější trend směřující k protekcionistické průmyslové politice se tím nijak nemění.
Vzkaz pro investory je jasný: Preferovat agilitu, odolnost a politické povědomí. Soustředit se na firmy se strategickou pozicí v oblasti AI, polovodičové nezávislosti a nečínských dodavatelských řetězců. A hlavně se připravit na volatilitu coby novou realitu v rámci investování do globálních technologií.
Autorka je hlavní investiční stratéžka Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
