Jak koronavir pomůže Trumpovi ke znovuzvolení. Tak moc, jak letos zpomalí Čínu

Analýza
Z nového roku uplynul sotva měsíc a už tu máme dvě letošní potenciální „černé labutě“. Tedy nečekané události, které potenciálně mají zásadní, transformativní a světodějný dopad. První „černá labuť“ odplavala tak bleskurychle, jak se objevila: Lednové zabití elitního íránského generála Sulejmáního americkým dronem, zdá se, k fatálnímu vyostření napětí mezi Spojenými státy a Íránem nevede a nepovede.
Čínské dělnice šijí vlajky a transparenty pro předvolební kampaň za znovuzvolení Donalda Trumpem americkým prezidentem. Foto: Depositphotos.com

Zato „černá labuť“ v podobě šíření nákazy wu-chanským koronavirem evidentně bude lidstvo strašit déle. I včerejší vývoj na světových trzích však napovídá, že zatím je infekce považována hlavně za problém Číny. Čínské burzy se historicky propadly, ale do dalších zemí se tento jejich propad příliš „nerozlil“. Byť je samozřejmě pravda, že jiné trhy si už svůj propad prožily v minulých dnech, když byly ještě čínské burzy zavřené.

Obě „černé labutě“ náramně vyhovují americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Cynická úvaha totiž vede k závěru, že mu z hlediska politického „spinu“, komunikačně a mediálně, pomohly zcela překrýt a v podstatě vymazat z povrchu zemského podstatnou část plánovaného „velkého haló“ kolem pokusu o jeho sesazení, tedy takzvaného impeachmentu.

Nejen to. Čínský koronavir může nakonec Trumpovi zařídit znovuzvolení. Z několika důvodů.

Zaprvé, nad světem, i nad Amerikou, se nyní vznáší potenciálně fatální hrozba. Hrozba pandemie s nedozírnými následky. Za takové situace bývá moudřejší semknout se kolem stávajícího politického lídra, tj. zde Trumpa. Může mít sice plno chyb, ale pořád už je v úřadu zabydlený a nehrozí, že v osudové době bude dělat nováčkovské chyby. Nejde o málo, vždyť může jít o život.

PSALI JSME:
Eurozóna je na tom ekonomicky nejhůře za sedm let. Letošní hrozbou je koronavir a Trump

Zadruhé, jak si všímá přední americký profesor ekonomie Tyler Cowen z Univerzity George Masona, čínská karanténa desítek milionů lidí a probíhající nebo chystané rušení letecké přepravy mezi Čínou a dalšími částmi světa činí z Trumpových cel a ochranářských opatření v zahraničním obchodě, případně dokonce i ze zdi na americko-mexické hranici, z hlediska politického marketingu docela zanedbatelnou věc.

Trumpovi oponenti budou mít nyní v předvolební kampani mnohem větší obtíže kritizovat jej za celní „částečnou uzavírku světa“, když přitom bude svět, resp. jednotlivé jeho části kvůli koronaviru uzavřen tak neprodyšně jako naposledy za studené války, ne-li víc.

Pokud se koronavir výrazněji rozšíří do USA, což nyní samozřejmě nelze vyloučit, bude to pro Trumpa znamenat výzvu. Bude muset projevit akceschopnost. Bude to pro něj však také příležitost. Získá totiž další záminku, aby se kolem něj americký lid semknul ještě rozhodněji. Příležitost to bude i ze zcela praktického hlediska.

Vždyť při šíření nákazy v USA může být z důvodu ochrany tamního veřejného zdraví omezeno, případně dokonce zcela zakázáno shromažďování většího počtu lidí, včetně shromažďování při předvolebních mítincích. Zatímco Trump si dále svoji kampaň povede z Oválné pracovny za samozřejmé účasti všech důležitých televizních kamer, rivalové budou muset zapomenout i na mobilizaci prostřednictvím „ulic a náměstí“.

PSALI JSME:
Koronavir udeřil i na čínské burzy, propadají se nejvýrazněji od roku 2015

A to jsme zatím nezohlednili čistě ekonomickou dimenzi. Když včera čínské burzy historicky padaly, termínové kontrakty na americké akcie naopak rostly. Trh si tedy současnou situaci interpretuje převážně opravdu tak, že jde hlavně o „čínský problém“.

Zdá se, že investoři se zbavují čínských akcií, ale do hotovosti své takto získané peníze přesouvají jen částečně, zatímco další část investují třeba právě do akcií amerických, vnímaných nyní v porovnání s těmi čínskými bezpečněji než doposud. Investoři prostě předpokládají, že dopad koronavirové nákazy na americkou ekonomiku bude citelně slabší než její dopad na ekonomiku čínskou.

Navíc, zatímco podpůrná opatření čínské centrální banky či kroky tamního regulátora cenných papírů (např. omezení spekulace na pokles) zamezují ještě hlubšímu propadu čínských akcií, pro mnohé akciové trhy mimo Čínu (včetně těch v USA) mají právě růstový efekt, byť zprostředkovaně.

Jinými slovy, Peking podpůrnými zásahy dodává vzpruhu nejen své vlastní ekonomice, v jejímž případě spíše jen tlumí již tak hluboký propad, ale zároveň také ekonomikám zahraničním, včetně té americké, jejíž akcie pomáhá hnát výše. V této pohnuté době rostou americké akcie – a tím i Trumpovy šance na znovuzvolení – i díky dalšímu čínskému zadlužování.

PSALI JSME:
Lék na koronavir bude až za více než rok, varuje švýcarský farmaceutický gigant. Proč za tak dlouho?

Ekonomika Číny i tak povážlivě slábne, což je jen další důvod, který umocňuje Trumpovy šance na znovuzvolení. Vždyť přece Peking je z hospodářského hlediska jeho úhlavním nepřítelem. Podstatnou část svého dosavadního funkčního období strávil Trump právě ekonomickou válkou s Čínou. Nikdy ovšem nemohl deklarovat jasné vítězství. To mu nyní jako na podnose může doručit koronavirus – a bez boje. Hospodářsky oslabená Čína bude chtě nechtě muset být svolnější k ústupkům v rámci plánovaného jednání ohledně dalších (zřejmě ještě dvou) fází obchodní úmluvy s USA.

Pokud však opravdu Čína „padne na lopatky“, je to z ekonomického hlediska špatná zpráva pro celý svět, částečně včetně USA, jejichž ekonomika by kvůli čínskému zpomalení ztratila nutně na dynamice také. Zdá se však, že takové zpomalení americké ekonomiky by v daném, výše přiblíženém kontextu nemuselo být dostatečné, aby samo o sobě jakkoli snížilo Trumpovu šanci na znovuzvolení.

Nepochybně by však znamenalo špatnou zprávu i pro ČR. Pokles růstu čínské ekonomiky o procentní bod vyvolává pokles růstu české ekonomiky až o 0,3 procentního bodu, plyne z modelu České národní banky. Pokud by například čínská ekonomika rostla kvůli koronaviru místo tempa šesti procent letos tempem 5,4 procenta, česká ekonomika poroste tempem dvou procent, a nikoli již tempem 2,2 procenta.

Ano jde o kupecké počty, při nichž se cynicky kalkuluje s hrozbou, jež může vážně poškodit i českou ekonomiku (a nejen ji). V tento okamžik a v tuto chvíli to však vskutku vypadá, že zrovna Trumpovi by vážně měla významně hrát do karet.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Český průmysl se bojí koronaviru

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Do tuzemské ekonomiky se vrací dobrá nálada

Do české ekonomiky se pomalu vrací optimistická nálada. Svědčí o tom dubnový vývoj Indikátoru důvěry v českou ekonomiku, který sestavuje Český statistický úřad. Meziměsíčně se zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 97, …

Nálada v české ekonomice na vzestupu

Nálada v tuzemské ekonomice se podle statistických údajů v dubnu opět zlepšila. Celkový indikátor důvěry v ekonomiku se v dubnu vyšplhal na 97 bodů, nejvyšší hodnotu za poslední rok. Spotřebitelská důvěra …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O kolik zdražil řízek, guláš nebo smažák. Velké srovnání cen

Analýza
Restauracemi se v úvodu roku prohnala vlna skokového zdražování způsobená zvýšením DPH. Navzdory klesající inflaci jsou březnové ceny v průměru o osm procent vyšší než před rokem. O kolik ale za posledních pět let zdražila běžná jídla, jako je svíčková, řízek nebo guláš? Společnost Dotykačka poskytla Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) detailní údaje o růstu cen vybraných pokrmů.