Jak mohou povodně ovlivnit české hospodářství?

V neděli večer hlásilo přes 55 měřicích míst v Česku a na Moravě stoletou vodu a jejich počet může bohužel ještě narůstat. Kromě řady lidských neštěstí s sebou povodně vždy přináší i nemalé materiální škody a nejinak tomu bude bohužel i tentokrát.
V neděli večer hlásilo přes 55 měřicích míst v Česku a na Moravě stoletou vodu a jejich počet může bohužel ještě narůstat. Ilustrační foto: Depositphotos.com
V neděli večer hlásilo přes 55 měřicích míst v Česku a na Moravě stoletou vodu a jejich počet může bohužel ještě narůstat. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Škody lze jednoduše rozdělit na přímé materiální škody a na škody způsobené ztrátou hospodářského výkonu (HDP) dané tím, že na určitou chvíli nemohou jet zemědělství, průmysl i služby (jako např. doprava, rekreace, pozn. aut.) „naplno“. Přímé materiální škody a nepřímé ztráty na HDP spolu úzce souvisejí – čím vyšší materiální škody, tím větší zásah do „přirozeného fungování“ ekonomiky.

Z pohledu ekonomiky po přírodních katastrofách také zpravidla dochází po počátečním negativním dopadu do ekonomického výkonu k následnému zrychlení hospodářského růstu – daného naplněním odložené poptávky a investicemi do obnovy infrastruktury. Jak výrazný zásah čekat od letošních povodní?

Klíčová je z našeho pohledu intenzita povodní, jejich územní rozsah a kvalita protipovodňových opatření. Letošní povodně zatím bohužel zasahují relativně velkou část celé republiky, což hovoří spíše pro vyšší materiální škody – přesahující výrazně škody roku 2013 a odpovídající spíše roku 1997 nebo 2022, kdy se škody pohybovaly okolo tří procent hrubého domácího produktu.

Na druhou stranu na řadě míst oproti minulosti vidíme efektivnější protipovodňovou obranu a zdá se, že některé velké metropole včetně Prahy mohou být zasaženy s o poznání menší intenzitou než v roce 2022. Průtok Vltavy byl v neděli večer na úrovni 838 m3 za sekundu (rekord 5 100) a průtok Labe v Ústí na úrovni 1400 m3 za sekundu (rekord 4 700).

Situace je bohužel o poznání horší na Moravě, včetně metropolí Ostravy a Brna. A právě zásah velkých center asi bude klíčovým faktorem ovlivňujícím jak celkovou výši materiálních škod, tak míru „dočasného“ zpomalení HDP.

Z pohledu měnové politiky věříme, že povodně nebudou ve finále silným argumentem pro rychlejší snižování úrokových sazeb. Jde o „dočasný negativní nabídkový šok“, který sice může dočasně zpomalit ekonomiku, ale současně může přiživovat inflační tlaky v ekonomice.

A „dohašení“ posledních ohnisek inflace je stále hlavní prioritou České národní banky. Koruna může sice podobně jako v minulosti na povodně reagovat krátkodobě negativně, avšak pokud to nepovede k rychlejšímu snižování úrokových sazeb (nepředpokládáme), měl by být negativní efekt na kurz dočasný.

Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB