Základem propočtu byla data, která v rámci svého měření získala Mendelova univerzita v Brně v průběhu let 2019 až 2022, což jsou nejpřesnější informace o plýtvání českých domácností, jaká jsou k dispozici.
„Komunální odpad ze sídliště, který jsme po dobu tří let měřili, nám dává nejpřesnější údaje o množství skutečně vyplýtvaných potravin. Použita byla průměrná hodnota plýtvání na sídlišti, protože ve vilových či venkovských zástavbách mnoho potravin skončí na kompostu,“ sdělila Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně.
Po odečtení nevyhnutelného odpadu, jako jsou například skořápky nebo kosti, dospěli vědci k číslu 53 kilogramů potravinového odpadu na osobu a rok. To byl základ, k němuž pak vysokoškolští experti přidali mnoho proměnných. Mimo jiné i data Českého statistického úřadu o kilogramové spotřebě potravin a výdajích českých domácností na potraviny.
3,5 tisíce na osobu
„Mysleli jsme i na jejich složení – dražšími potravinami se totiž plýtvá méně, rychle se kazícími zase více. Díky kvalifikovanému odhadu založenému na datech Mendelovy univerzity bylo možno do výpočtu zohlednit také potraviny, které vyléváme do dřezu či toalety,“ konstatovala Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Výpočet také zohledňuje inflaci včetně predikce České národní banky na rok 2023 a pracuje rovněž se skutečností, že už kvůli ekonomické krizi už v uplynulém roce plýtvání potravinami v rodinách pokleslo.
Z tohoto složitého výpočtu následně vznikla částka za vyplýtvané potraviny. Podle vědců lze předpokládat, že v roce 2023 skončí v koši, kompostu a odpadních trubkách jídlo v hodnotě 3 519 korun na obyvatele.
Pokud by se vzala průměrná česká domácnost podle Českého statistického úřadu, což je 2,33 člověka, pak jde o 8 199 korun za rok 2023. Rodina se dvěma dětmi tak může letos ušetřit 14 076 korun. Stačí k tomu jediné – neplýtvat potravinami.
Plýtvání se omezilo
Že se plýtvání s pečivem, zeleninou a dalšími položkami vloni skutečně omezilo, dokládá i zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského podzimu. Podle něj více než čtyři pětiny lidí při přípravě jídla dbají na to, aby využily veškeré suroviny. A 62 procent má špatné svědomí, když se s potravinami plýtvá. Průzkumu se zúčastnilo více než osm set osob.
Podle průzkumu 74 procent lidí souhlasilo s tím, že je lepší jídlo vyhodit než riskovat konzumaci potenciálně zdravotně závadné stravy. Zhruba dvě třetiny lidí uvedly, že při přípravě jídla snědí zbytky do druhého dne. Dvě třetiny dotázaných se pak při vyhazování potravin rozhodují podle jejich vzhledu a zápachu a 51 procent dává pozor, aby nekonzumovalo potraviny po datu spotřeby.
Výzkumníci se ptali také na názor lidí k nakupování ve slevách. Přibližně 40 procent přitom uvedlo, že když je produkt v akci, nakoupí ho více, než původně chtěli. Naopak 37 procent lidí tvrdilo, že takto nenakupuje.
Výzkumníci k výsledkům průzkumu uvedli, že ženy se více než muži zabývají tématem potravinového odpadu a snaží se mu například předcházet. Starší lidé se navíc podle autorů průzkumu častěji snaží předcházet plýtvání potravinami již ve fázi jejich nákupu nebo přípravy. S výrokem, který se týkal špatného svědomí při plýtvání jídlem, souhlasili častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé.
