Aby bylo hned na začátek jasno: Psi, kočky a další domácí zvířata si zaslouží, abychom se k nim my lidé chovali pěkně. Když o ně pečujeme s láskou, vrátí nám to měrou vrchovatou. Každý pejskař nepochybně ví, o čem mluvím.
A ještě jedna poznámka na úvod: Ten, kdo vědomě trápí zvířata, kdo je bije, pálí cigaretami, nedává jim najíst, až jsou vychrtlá na kost, provádí s nimi různé brutální experimenty, si zaslouží veřejné odsouzení. A nepochybně i soudem stanovený trest.
Poslanci se nyní rozhodli tresty za trápení zvířat zpřísnit. A ačkoli tento nápad vzešel z koaličních lavic, informovala o něm SPD, pozitivně na něj reaguje rovněž opozice. Poprvé po dlouhých měsících tak vidíme, že se koalice s opozicí díky pejskovi a kočičce „skamarádily“.
Není se co divit. Stačí připomenout staré úsloví „Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi“, které má v českém prostředí, které je plné majitelů psů, koček a dalších domácí zvířat, ještě větší váhu.
Ostatně stačí připomenout kauzu dříve vlivné poslankyně Margity Balaštíkové, která byla za hnutí ANO dokonce stínovou ministryní zemědělství. Když se na ní provalilo, že chtěla nechat zabít psa exmanželovy partnerky, stálo ji to místo na kandidátce před podzimními volbami.
Kdo naopak zvedne téma ochrany domácích mazlíčků, nemůže nic pokazit. Naopak. Z politického pohledu to jsou jednoznačně body navíc. Také proto tato problematika dokáže sjednotit poslance zprava i zleva, z Prahy i „venkova“, jakéhokoli zaměření a smýšlení.
A tady se dostáváme k jádru pudla – když už se pohybujeme ve zvířecí říši. Skutečně pomůže zpřísnění trestů tomu, že budou zvířata méně trpět? Opravdu to funguje tak, že násilník, který už natahuje ruku s klackem proti němé tváři, ji raději stáhne, protože mu proletí hlavou, že za to hrozí přísnější trest než před pár měsíci?
Tak jednoduchý a přímočarý svět bohužel není. Nejen, že se násilníci neřídí paragrafy v trestním zákoníků – to by jinak byly kriminály prázdné a dozorci by hráli na dvorku fotbal. Jsou tu třeba i soudy a jejich posouzení společenské nebezpečnosti konkrétního činu.
Stačí mrknout do internetového vyhledávače: Trýznitelé domácích zvířat, typicky psů a koček, obvykle od soudu odcházejí s podmíněným trestem. V jedné takové kauze se dokonce angažují vrcholní politici.
Jde o případ týraného psa z Uherského Hradiště, jehož majiteli odvolací zlínský soud zmírnil původní dvouletý trest vězení na dvouletou podmínku s tříletou zkušební lhůtou. Je tento trest přiměřený? Mírný? Přísný?
Premiér Andrej Babiš (ANO) ho každopádně označil za „skandální“. Dokonce oznámil, že se obrátil na ministra spravedlnosti Jaromíra Tejce (za ANO), který podá v už pravomocně uzavřeném případu stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu.
To, že zpřísnění trestů nemusí zákonitě vést k tomu, že trestných činů ubude, připouštějí i někteří poslanci. Při projednávání ve sněmovně se například několikrát připomnělo, že v minulosti už se výše trestu upravovaly (zpřísňovaly), ale týrání zvířat neubylo.
Dokládají to policejní statistiky, které zveřejnil online deník Novinky.cz. Zatímco v roce 2023 kriminalisté evidovali 180 případů týrání zvířat, vloni už jich bylo 225, přičemž nepochybně platí, že na spoustu případů se ani nepřijde.
V souvislosti s poslaneckou snahou o zpřísnění trestů se současně nabízí otázka, jestli tato aktivita nemá také „zastírací“ účel. Politikům se už mnohokrát v minulosti vyplatilo přesměrovat zájem veřejnosti do jiných oblastí, kde se mohou ukázat v pozitivním světle.
Třeba i teď, kdy se řešila například témata, jako poslanecká imunita, omezené výdaje na obranu nebo nový služební zákon, může zpřísnění trestů za týrání zvířat posloužit mimo jiné i jako úhybný manévr.
Tedy jako snaha aspoň částečně odvést pozornost od nepříjemných a kontroverzních témat k něčemu vyloženě prospěšnému, kde se mohou politici předvést, jak to s našimi zvířátky myslí dobře. Ale do hlavy jim samozřejmě nevidíme.
