Smíšený odhad propadu v růstu čistého zisku je více jak dvojnásobný u globalizovanějších společností (-7,3 procenta vs. -3,5 procenta, pozn. aut.). Obdobně je to i s růstem tržeb, u globalizovanějších společností to je +2,4 procenta a u méně globalizovaných +4,5 procenta.
69 % společností překonalo odhadovaný zisk na akcii (EPS) a 60 procent překonalo očekávané tržby.
17 z 19 společností vydalo pesimistický výhled na EPS v prvním kvartálu 2023, zbytek výhledů byl optimistický.
Tento jev se dá vysvětlit tím, že velké technologické společnosti s největší váhou zahraničního příjmu, jako jsou Intel, Apple, Alphabet či Meta, měly slabý růst čistého zisku.
To pak silně ovlivnilo celou skupinu globalizovanějších společností.
Čtyři z jedenácti sledovaných sektorů v čele s energetikou a průmyslem zaznamenávají rostoucí meziroční zisky.
Zbylých sedm sektorů, nejvýrazněji sektory základních materiálů, zbytného spotřebního zboží, komunikací a financí, oznámily meziročně záporný růst zisků.
Situace je přívětivější při pohledu na tržby, kdy osm sektorů oznámilo meziročně rostoucí tržby v čele s energetikou a průmyslem. Zbytek v čele s komunálními službami reportoval meziročně propad v růstu tržeb.
Sektor financí byl největším zklamáním z hlediska tempa růstu zisků. Dobře si v tomto ohledu nevede ani sektor energetiky či průmyslu, kterým růst zpomaluje. Sektor základních materiálů naopak reportoval lepší růst spolu se dvěma dalšími sektory.
Tržby na tom byly o něco lépe, pět sektorů v čele se základním spotřebním zbožím reportuje zlepšující se růst. Šest sektorů v tomto ohledu zaostalo. Nejhůře si v tomto ohledu vedl sektor komunikačních služeb.
Smíšená čistá zisková marže indexu S&P 500 za předchozí kvartál je na hodnotě 11,4 procenta, což je nejnižší hodnota od posledního kvartálu v roce 2020. Ziskové marže jsou v kontinuálním úpadku a již šesté čtvrtletí za sebou klesají, což je pro současné dezinflační prostředí charakteristické.
Sektor energetiky meziročně hlásil největší nárůst čisté ziskové marže. Většina sektorů v čele s finančním, zdravotnickým a sektorem základních materiálů však zažívá klesající ziskové marže.
Smíšený růst čistého zisku za poslední čtvrtletí 2022 je mínus pět procent, což je výrazně níž, než odhady na přelomu roku (-3,2 %). Růst čistých zisků tak může být poprvé záporný od vypuknutí pandemie ve třetím kvartálu 2020 (-5,7 %).
Výhledy společností a prognózy analytiků na první polovinu roku 2023 jsou spíše negativní. Sektor informačních technologií patří mezi nejvíce pesimistické.
Analytici pravděpodobně příliš optimisticky předvídají růst zisků na rok 2023 na postupné kvartální bázi následovně: -3,0 procenta, -2,4 procenta, +3,7 procenta a +10,3 procenta. Růst tržeb takto: +2,3 procenta, +0,1 procenta, +1,4 procenta a +4,5 procenta.
Růst indexu v roce 2023 se očekává zhruba o 11 procent z nynějších hodnot na hranici 4 520 bodů. To je výše než konsensus nejprestižnějších amerických investičně bankovních institucí s cílovou hodnotou zhruba na úrovni 4 100 bodů.
FactSet dále informuje, že analytici očekávají nejdynamičtější vzestup akcií v sektoru zbytného spotřebního zboží (+14,4 procenta) a obdobně v sektoru komunikačních služeb (+14,2 procenta). Na druhou stranu sektor základních materiálů má vyrůst pouze o 5,7 procenta. V současnosti mezi nejdražší sektory patří zdravotnictví, energetika a základní spotřební zboží.
Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
