Litr nafty by pak vyšel až na 35 korun. To znamená, že jak řidiči benzínových vozů, tak řidiči dieselů by platili o zhruba čtyři koruny na litr více než teď. Benzín Natural 95 teď stojí průměrně bez jednoho haléře 33 korun za litr, takže je už teď nejdražší za takřka dva roky, nafta stojí bez devíti haléřů 31 korun za litr.
Důvodem pondělního markantního růstu cen ropy na světových trzích je krach jednání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Ani dnes totiž přední světoví ropní producenti nedokázali nalézt shodu.
Už v minulém týdnu přitom jejich jednání skončila nezdarem, kvůli odporu Spojených arabských emirátů (SAE). Jako jediný člen kartelu odmítly prodloužení rámce loňské úmluvy do konce roku 2022. To těžce nese hlavně Saúdská Arábie. Termín dalších jednání zatím není určený.
Loni v dubnu se v době vrcholící pandemické situace kartel se svými spojenci dohodl na historickém přiškrcení těžby tak, aby stabilizoval dramaticky klesající ceny ropy. SAE tehdy souhlasily s tím, že jejich výchozí základní pozice pro určování objemu navýšení či snížení těžby bude činit 3,2 milionu barelů ropy denně.
Nyní by rády těžily výrazně více nad tento dojednaný výchozí rámec. Pokud by měly souhlasit s prodloužením rámcové úmluvy do konce příštího roku, požadují navýšení své uvedené základní výchozí hodnoty na 3,8 milionu barelů denně.
Navýšení však odmítají jak Saúdská Arábie, tak Rusko, tedy dva nejvlivnější aktéři jednání OPEC a jeho spojenců. Rijád i Moskva se shodně obávají toho, že pokud by učinily ústupek Spojeným arabským emirátům, přihlásí se s požadavkem navýšení základní výchozí úrovně také ostatní členové kartelu a další účastníci jednání.
SAE v uplynulých letech mohutně investovaly do navýšení své těžební kapacity. Výchozí objem těžby stanovený na 3,2 milionu barelů ropy denně se jim tak zdá čím dál tím více svazující. Rády by využily příležitosti zjevně jen přechodné, kdy se světová ekonomika zotavuje z pandemie, přičemž zároveň ještě na globální trh neproudí íránská ropa.
Spojené arabské emiráty se tak v tomto příhodném období mohou pokusit o navýšení svého podílu na světovém trhu s ropou. Musí si ale pospíšit, neboť stoupá pravděpodobnost poměrně brzkého uzavření jaderné dohody mezi Teheránem a Washingtonem. To by vedlo ke zrušení stávajících sankcí a k návratu íránské ropy na světové trhy.
Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem se sice dohodli na postupném navyšování těžby v příštích měsících, o 400 tisíc barelů každý měsíc počínaje srpnem, to ale SAE považují za nedostačující. Vzniká tak historicky zcela ojedinělý rozkol mezi vládci SAE a Saúdské Arábie, kteří dosud prakticky vždy vystupovali jako pevní spojenci a dosud o sobě hovoří jako o „přátelích“. Pokud by si SAE prosadily svou, mohly by na světový trh dodávat 700 tisíc barelů ropy denně více.
Vyústěním rozkolu je dnes tedy to, že kartel OPEC a jeho spojenci od srpna těžbu nenavýší ani o uvedených 400 tisíc barelů denně. To vyvolává dodatečný tlak na růst cen ropy, v případě Brentu právě až nad zmíněných 77 dolarů za barel.
Už nyní je totiž situace na trhu s ropou napjatá, nabídka nestačí držet krok s poptávkou. Nelze tudíž vyloučit, že ještě v létě překročí barel ropy Brent cenovou úroveň 90 dolarů za barel. Pohonné hmoty v ČR by v takovém případně rapidně zdražily o další zmíněné zhruba čtyři koruny na litr.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
