Jela tudy i vaše škodovka. Podívejte se na zkušební polygon kvality

Obrazem
Každý vůz značky Škoda podstoupí po opuštění výrobní linky krátký, ale intenzivní test na zkušebním polygonu kvality. Ten odhalí případné nedostatky ještě před tím, než se auto vydá k zákazníkovi. Test na polygonu je mimo jiné jedním z důvodů, proč k zákazníkovi nedorazí jeho nový vůz s nulou na počítadle kilometrů. Podívejte se, co všechno se musí prověřit.
Celkový pohled na Zkušební polygon kvality. Foto: Škoda Auto

Dráha pro intenzivní test, který slouží ke kontrole kvality právě vyrobeného vozu, se nachází v každém z výrobních závodů Škoda Auto. Například modely Škoda Scala, Kamiq a Fabia procházejí polygonem, jenž přiléhá hale M1 závodu v Mladé Boleslavi, ve které vznikají. Obdobný test však podstupují vždy poblíž své výrobní linky i všechny další modely Škoda.

Zkušební polygon kvality je relativně krátká zkušební dráha, která sestává z různých druhů povrchů a promyšlených nástrah, jež důkladně prověří kvalitu montáže vozu. Navíc testovací řidiči provádí i další testy, které ověřují funkčnost systémů auta. Na polygonu absolvují vozy dva okruhy, každý o délce zhruba 450 metrů a každý s trochu jinými nástrahami. Celý test vozu trvá i s převzetím auta z výrobní linky asi dvanáct minut.

Různorodé povrchy polygonu. Foto: Škoda Auto

„Kromě samotné jízdy testují řidiči i funkční prvky vozu s nastartovaným motorem, aby netrpěla baterie dvanáctivoltového systému vozu. Mimo jiné prověří funkci blikačů a vracečů jejich páček, zkouší klakson, stěrače, ostřikovače, testují funkčnost nastavování zrcátek, klimatizace a topení, vyhřívání oken či sedadel i infotainmentu,“ vysvětluje Petr Konečný, koordinátor jízdních zkoušek z oddělení Řízení kvality.

Aby testovací řidiči stíhali tempo, kterým auta sjíždějí z výrobní linky, pracuje jich tu v každé směně patnáct. Počet je výsledkem analýzy pracovního postupu, hygieny práce a dat průmyslového inženýrství. Modernizace pracovních postupů a využívání nových technologií při předcházení možným zákaznickým reklamacím je samozřejmou součástí práce oddělení Řízení kvality.

Nájezdový svah, kde se zkouší funkčnost ruční brzdy. Foto: Škoda Auto

Každé auto absolvuje stejnou trasu, žádný model nemá úlevy. V případě, že mají řidiči k vozu připomínku, putuje auto k nápravě na takzvané repasní pracoviště a po odstranění nesrovnalosti zamíří na jízdní zkoušku znovu.

Samotná dráha je pro auta opravdovou prověrkou. Na vozy tu čeká až 14 různých „překážek“, přičemž standardně se využívá dvanáct z nich, dvě jsou jen pro hlubší ověření v případě nesrovnalostí.

Test začíná na nájezdovém svahu, kde se zkouší funkčnost ruční brzdy. Následuje pasáž se speciálními vlnami z litinových plechů, kde se při rychlosti 10–15 km/h zkouší tuhost karoserie v krutu a řidič sleduje nežádoucí hluky. Po tomto asi čtrnáctimetrovém úseku následuje další o kousek delší s obdobnými nerovnostmi vymodelovanými z litinových plechů, kde je intenzita krutu trochu jiná.

Speciální vlny z litinových plechů, kde se zkouší tuhost karoserie v krutu. Foto: Škoda Auto

Dál vůz směřuje k úseku, kde na něj čekají překážky, se kterými se může setkat v reálném provozu. „Máme tu úsek s kanály v různých výškách, propadlé i vystouplé, následuje imitace železničního přejezdu,“ vysvětluje Petr Konečný. V této pasáži se začíná na rychlosti z předchozího úseku, ale přes onen simulovaný železniční přejezd už auto jede rychlostí až 40 km/h.

Pak následuje úsek s litinovými boulemi, tam se opět jede až čtyřicítkou, následuje granitová dlažba. V obou případech se auto různě rozklepe a rozvibruje. „Řidiči sledují, zda se z vozu neozývají nežádoucí zvuky, jestli někde něco neklepe, neskřípe,“ říká Konečný.

Úsek s kanály v různých výškách, v tomto případě různě hluboko propadlé. Foto: Škoda Auto

Pak dostane karoserie chvíli na „oddech“. Jede se po hladkém asfaltu, kde řidič zkouší řazení a chování auta při zrychlování a brzdění. Tady vozy dosahují rychlosti až 70 kilometrů. Následuje úsek „kočičích hlav“, které jsou skládané v různých velikostech do různých seskupení, jede se přes ně až padesátkou.

Potom je tu krátký úsek s úplně hladkou dlažbou, kde se z rychlosti až 30 km/h zkouší prudké zastavení. „Hladká dlažba neničí při plném brzdění pneumatiky a simuluje kluzkou vozovku,“ vysvětluje Petr Konečný volbu právě tohoto povrchu. Poté už následují jen jakési „schody“ z dlažby a následně vůz míří na odstavnou plochu, kde probíhají zmíněné statické testy.

Na úseku s dlažbou řidiči sledují, zda se z vozu neozývají nežádoucí zvuky. Foto: Škoda Auto

Tento intenzivní test na polygonu je tedy mimo jiné jedním z důvodů, proč k zákazníkovi nedorazí vůz ŠKODA s nulou na počítadle kilometrů. Povaha nástrah na polygonu ovšem auto důkladně prověří, takže se rozhodně nestane, že by u nového auta zákazník například musel řešit, že někde klepe nedotažený šroub.

Polygon u haly M1 byl prvním svého druhu v Mladé Boleslavi, vozy Škoda se po něm prohánějí už od roku 1994. Průběžně je samozřejmě modernizován. Jednotlivé pasáže procházejí také údržbou, v rámci které se například obnovuje stav povrchu do požadované podoby.

(S využitím podkladů automobilky Škoda Auto)

PSALI JSME:
Nové modely škodovky se rodí z hlíny v utajované hale

Zavřít reklamu ×
  1. Znám jiný dřívější zkušební okruh. To když ty vozy vykládali na nádraží a pak to valili městem několik km do skladu na periferii.

Napsat komentář: maly had Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Motorismus

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB