Z výzkumu, kterého se zúčastnily více než dva tisíce dotazovaných, vyplynulo, že dlouhodobou rezervu si tvoří 83 procent obyvatel. Zhruba polovina tak činí každý měsíc a stranou si měsíčně odkládá maximálně tři tisíce korun.
Nejčastěji Češi spoří, aby si udrželi životní standard ve stáří. Mezi další cíle patří pokrytí výdajů v dlouhodobé nezaměstnanosti či na rekonstrukci bydlení. Pětina lidí nicméně uvedla, že spoří na finanční zajištění studia svých dětí a 12 procent na koupi či stavbu domu. I když si lidé snaží dávat stranou peníze do dlouhodobé rezervy, většina z nich nemá v současnosti našetřeno dost.
„Z Čechů, kteří si dlouhodobou rezervu tvoří, má 36 procent našetřeno méně než sto tisíc korun, 18 procent dokonce méně než padesát tisíc korun. Vzhledem k tomu, že tento typ rezervy slouží k překlenutí delší doby bez příjmů nebo k velkým investicím, jako je koupě nemovitosti, jde o zcela nedostačující výši,“ řekl Milan Mařík, analytik Evropy v datech.
V ideálním případě by totiž lidé měli mít na svůj důchod naspořené alespoň dva miliony korun. Díky tomu se v penzi vyhnou velmi prudkému poklesu životní úrovně., protože v důchodu s největší pravděpodobností stráví něco mezi patnácti a pětadvaceti lety.
„Pokud mají naspořené dva miliony korun, mohou ze svých úspor ročně utratit sto tisíc, tedy 8 333 korun měsíčně. Tato částka jim doplní důchod od státu,“ vysvětlila Monika Hrubá, manažerka finančního zdraví a zákaznické zkušenosti České spořitelny.
Na takovou částku ovšem většina populace nedosáhne. Více než dvěma miliony korun disponují v rámci dlouhodobé rezervy jen čtyři procenta Čechů v předdůchodovém věku 55 až 65 let.
Mladí na stát nespoléhají
Z dat rovněž vyplývá jasný trend: Až 56 procent lidí ve věku 18 až 24 let spoléhá v otázce zajištění ve stáří především na své úspory. Společně se zvyšujícím se věkem ale tento podíl klesá a ve věkové kategorii 55 až 65 let činí pouze 22 procent. A 72 procent lidí naproti tomu spoléhá na stát.
Příčinou tohoto rozdílu může být i současný nepříznivý stav státního důchodového systému a akutně chybějící důchodové reformy.
„Můžeme předpokládat, že starším lidem, kteří dlouhodobě přispívali do státního důchodového systému, nezbývá do důchodového věku dostatek času, aby se ještě stihli zajistit na důchod sami, a proto musí častěji spoléhat na stát. Mladí lidé naopak mohou lépe reagovat na současný stav,“ konstatovala Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Analýza tohoto ústavu také ukázala, že lidé, kteří mají problémy se svou finanční sebekontrolou, se častěji spoléhají na stát v zajištění svého důchodu a také méně dlouhodobě spoří. Naopak ti, kteří vnímají dlouhodobé spoření jako důležité a kteří důvěřují finančním institucím, méně často spoléhají v důchodovém věku na stát a více si sami spoří.
Mnozí lidé v předdůchodovém věku se navíc stále potýkají se sociálními dopady koronavirové pandemie. Přibližně 15 procent Čechů nedokáže v současné situaci bez problému zaplatit všechny platby, nejčastěji energie. Se svým měsíčním příjmem má problém vyjít více než polovina obyvatel.
„Společnost se z pandemie vzpamatovává dodnes. Podle našich zkušeností lidi ve věku padesát plus častěji ohrožuje bezdomovectví. Navyšuje se počet lidí v zadlužení, bez domova a v depresi. Lidé končí v péči azylových domů nebo na ulici,“ poznamenala Iva Kuchyňková, manažerka pro sociální oblast Charity Česká republika.
I když se velká část Čechů nadále potýká s finančními problémy, narůstá zároveň podíl těch, kteří do budoucna hledí s optimismem. Ještě koncem loňského roku totiž 41 procent lidí očekávalo zhoršení své ekonomické situace, zatímco v současnosti tento podíl klesl podle průzkumu na 30 procent. Zlepšení nyní naopak oproti loňským 18 procent očekává 24 procent populace.
Chybějících 350 miliard korun
Pokud se současný důchodový systém nezmění, okolo roku 2050 skončí podle ekonomky Heleny Horské ve schodku okolo pěti procent, což v dnešních cenách představuje dodatečných zhruba 350 miliard korun.
Uvedla to na tiskové konferenci vlády k navrhovanému konsolidačnímu balíčku. Stejnou částku uvedla také bývalá předsedkyně důchodové komise a prezidentská kandidátka Danuše Nerudová.
„A je otázkou, kde bychom je vzali a jaký životní standard a jakou kvalitu veřejné služby bychom obdrželi, pokud bychom museli přesunout 350 miliard z těchto výdajů na důchodový systém,“ podotkla Nerudová.
Podle ekonomky Horské je situace velmi vážná. „Propadáme se velmi rychle do schodku,“ poznamenala ekonomka, podle níž je zapotřebí důchodový systém i veřejné finance co nejdříve stabilizovat. Výdaje na dávky důchodového pojištění loni vzrostly podle státního závěrečného účtu meziročně téměř o 58 miliard na 588,4 miliardy korun.
