Samotné důchody jsou od daně z příjmu osvobozeny až do 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. Za rok 2024 je tedy od této povinnosti osvobozen každý s důchodem nižším než 680 400 korun. Naprosté většiny penzistů se tak povinnost zdanění důchodů netýká. Všichni ti, kteří pobírají důchod vyšší, by měli daňové přiznání podat.
1. Důchodcům, kteří pracují pro jednoho zaměstnavatele a nemají jiné zdanitelné příjmy, vyřizuje jim daňové přiznání zaměstnavatel.
2. Všichni daňoví poplatníci, včetně důchodců, mají nárok na slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun. Do daňového základu ve výši 205 600 korun žádnou daň neplatí.
3. Penzisté, kteří mají příjmy z podnikatelské činnosti či např. z nájmu nemovitosti či investic, se většinou daňovému přiznání nevyhnou. Podat ho musejí, i kdyby výsledná daň byla nulová.
V řádném starobním důchodu není nastaven žádný limit, důchodci si mohou vydělávat libovolně. Omezení platí pro všechny, kdo se rozhodli odejít do předčasného důchodu. Žádají o něj zpravidla ti, kdo ztratí zaměstnání, jsou bez vyhlídek na získání nové práce, v zaměstnání jim brání jejich zdravotní stav nebo sami musejí o někoho blízkého pečovat. V tomto případě nesmí až do dosažení důchodového věku vykonávat výdělečnou činnosti, jež by zakládala účast na pojištění. Omezeny jsou tak vlastní příjmy ze zaměstnání či podnikání, ovšem z pasivních příjmů (např. pronájem či investice, pozn. aut.) mohou mít příjmy libovolně vysoké.
V zaměstnání vše zařídí účetní
Důchodcům, kteří pracují pro jednoho zaměstnavatele a další zdanitelné příjmy nemají, vyřizuje daňové přiznání mzdová účtárna v ročním zúčtování daně.
Oblíbeným přivýdělkem bývá u důchodců práce na DPP (dohoda o provedení práce) s hrubou měsíční odměnou do deseti tisíc korun, neboť se z ní neplatí sociální a zdravotní pojištění.
Vzhledem k tomu, že pro účely placení zdravotního pojištění jsou starobní důchodci státními pojištěnci, je pro ně finančně výhodné mít příjem nepodléhající platbě sociálního a zdravotního pojištění.
Pokud si tedy penzista vydělá u jednoho zaměstnavatele na DPP deset tisíc korun hrubého měsíčně a má u něj podepsané prohlášení k dani, díky uplatnění slevy na poplatníka je daň z příjmu nulová a pojistné se neplatí, neboť je hrubá odměna ve stanoveném limitu. Důchodce tak na svůj účet dostává čistou odměnu deset tisíc korun.
V případě, že ale starobní důchodce u zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani nemá, je mu z odměny odvedena 15procentní srážková daň. Tu je možné obdržet zpět na základě podaného daňového přiznání, jestliže roční daň po započtení slevy na poplatníka vyjde nulová. K přiznání musí zaměstnanec doložit potvrzení o zdanitelných příjmech, které mu poskytne zaměstnavatel.
Pokud by měl penzista podepsaných více dohod u několika zaměstnavatelů, limit pro (ne)placení sociálního a zdravotního pojištění by se sledoval u každého zaměstnavatele samostatně. Daň z příjmu z druhé (a každé další) dohody však musí důchodce platit vždy, neboť slevu na poplatníka je možné uplatit jen u jednoho zaměstnavatele.
Podat daňové přiznání důchodci musejí, i pokud by roční daňová povinnost byla ve výsledku nulová. Všichni daňoví poplatníci, včetně důchodců, mají nárok na slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun. Do daňového základu ve výši 205 600 korun tedy žádnou daň platit nebudou.
Zvýhodněné sociální pojištění
Pozitivní novinkou pro všechny pracující důchodce od letoška je fakt, že od ledna mají nárok na slevu na pojistném ve výši 6,5 procenta ze svého vyměřovacího základu. Na oprávnění čerpat tuto výhodu musejí upozornit svého zaměstnavatele a prokázat splnění podmínek, tedy zejména rozhodnutí o přiznání starobního důchodu.
Nadále se jim ale po uplatnění této výhody nebude navyšovat penze za každý odpracovaný rok navíc. Dosud docházelo k navýšení penze o 0,4 procenta vyměřovacího základu za každých 360 dnů výdělečné činnosti souběžně s pobíráním starobního důchodu v plné výši.
Slevu na pojistném mohou uplatňovat i podnikatelé. Výkon samostatné výdělečné činnosti v důchodu je pro účely placení zdravotního a sociálního pojištění považován za vedlejší zdroj příjmů (stejně jako u studentů či při péči o dítě do čtyř let). Pokud příjem penzisty ze samostatné výdělečné činnosti nepřesáhl minulý rok 105 520 korun, je od platby sociálního pojištění zcela osvobozen.
I příjmy z nájmu se počítají
Penzisté, kteří mají příjmy z podnikatelské činnosti či například z nájmu nemovitosti či investic, se většinou daňovému přiznání nevyhnou. Příjmovým ročním limitem pro podání přiznání, pokud není provedeno roční zúčtování nebo příjmy nepodléhají srážkové dani, je 50 tisíc korun.
Z příjmů z pronájmu nemovitosti nebo investic se neplatí sociální a zdravotní pojištění, ale není možné je v daňovém přiznání opominout.
Pokud tedy senior pronajímá nemovitost za 20 tisíc měsíčně, dostane se ročně na příjem ve výši 240 tisíc. Po uplatnění 30procentního výdajového paušálu je jeho daňový základ 168 tisíc a po zahrnutí slevy na poplatníka vyjde daň z příjmu nulová.
Zároveň není nutné z daného příjmu platit sociální a zdravotní pojištění a vzhledem ke statutu starobního důchodce mu žádná povinnost těchto plateb nevzniká. Čistý roční příjem, pokud nebudeme zohledňovat s pronájmem spojené výdaje, je tedy v tomto případě 240 tisíc.
