Vyplývá to z dat, která jsou založená na anonymizovaných karetních transakcích klientů České spořitelny. Z nich je i vidět, že lidé během karantény platí více kartami a méně hotovostí: Výběry hotovosti z bankomatů poklesly o více než 40 %.
Podle Českého statistického úřadu průměrná česká rodina utrácí zhruba takto: Domácnosti více než čtvrtinu utratí v obchodech za jídlo, pití (včetně alkoholu a tabáku). Další čtvrtinu za bydlení. A tak dále. Položky typu nájem, voda, elektřina, plyn, finanční služby (jako například pojištění domácností), velké položky (dejme tomu nákup bytu, nákup vozu) platíme často převodem a nikoliv kartou nebo hotově.
„Lze říci, že jde zhruba o třetinu celkového spotřebitelského koše, která v karetních transakcích nezobrazí. Dá se předpokládat, že tyto výdaje během karantény nepoklesly, potom by pokles spotřeby domácností nebyl více než pětinový, ale „jen“ 15procentní,“ konstatuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Za předpokladu, že podíl není třetinový, ale je přes 50 %, což se v některých domácnostech může stát – tak se stále dostaneme na pokles spotřeby domácností o deset procent. Pro srovnání, během předchozí finanční krize spotřeba domácností nejvíce poklesla o 1,7 %.
Výdaje za potraviny (včetně nealka, alka a tabáku) výrazně vzrostly (o třetinu) na začátku března po kombinaci vypuknutí epidemie v Itálii a jarních prázdnin. Domácnosti poprvé začaly nakupovat jídlo do zásoby. Další skok nahoru nastal týden před karanténou, téměř o dvě třetiny více ve srovnání s loňským rokem.
„Pokud byste čekali, že po těchto růstech lidech budou spotřebovávat to, co mají v lednicích a ve spížích, tak byste se spletli,“ komentoval výsledky hlavní ekonom České spořitelny. Během karantény totiž výdaje za jídlo jsou nadále o necelých 50 procent vyšší, než v roce 2019. Velikonoce přinesly tradiční akceleraci, meziročně na +57 %.
Největší zvýšení výdajů za jídlo banka registrovala v kraji Vysočina (+54 %), nejnižší v Ústeckém kraji (+42 %). S růstem věku klesal nárůst výdajů za potraviny. Zatímco lidé ve věku 20-29 utráceli o 137 procent více, tak lidé 80+ dokonce o sedm procent méně.
Část růstu výdajů za jídlo souvisí s tím, že méně utrácíme v restauracích a hospodách. V dobách před karanténou jsme v restauracích vesele utráceli o třetinu více než před rokem. To odráželo velmi vysokou spotřebitelskou důvěru, růst mezd a nízkou míru nezaměstnanosti.
Nicméně během karantény došlo k prudkému propadu, a to na polovinu loňských čísel. „Možná byste čekali větší pokles, ale část restaurací přešla na výdej přes okno a více jich nabízí doručení domů. Díky tomu – a přece jen menšímu strachu jít ven – se pokles postupně snížil z -54 procent první týden karantény na -41 procent ve čtvrtý týden,“ vysvětluje Navrátil.
V případě poklesů výdajů v restauracích je pokles v Praze vyšší (-52 %) než ve zbytku ČR (-37 %).
Mohlo by vás napadnout, že růst útrat za jídlo jen kompenzuje pokles v restauracích. Ale není tomu tak. Pokud tyto dvě kategorie sečteme, tak nárůst útrat za jídlo převálcoval pokles výdajů v restauracích: Kombinace obou vzrostla o 30-47 procent. Už před touto pandemií jsme měli ze zemí EU čtvrtý nejvyšší podíl lidí s nadváhou (BMI vyšší než 25 – pozn. aut.) a alkohol pilo alespoň jednou týdně 44 % lidí starších 15 let (6. místo v EU). Obě čísla během pandemie pravděpodobně vzrostou.
Výdaje za léky výrazně vzrostly už před karanténou (cca +40 % na vrcholu). Poté, co se domácnosti zásobily, tak se výdaje zase normalizovaly.
Výdaje na elektroniku v průměru snížily meziroční růst, ale v průměru v době karantény nepoklesly. Zajímavé jsou velké regionální rozdíly: V Praze došlo ke zvýšení o 18 %, zatímco v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji došlo k poklesu alespoň o deset procent. Rozdíly mohou odrážet různý strach ze ztráty zaměstnaní, výši úspor a zároveň podíl lidí, kteří jsou nuceni pracovat z domova.
Karanténa znamenala kolaps nákupů oblečení a vybavení domácností, což je dáno uzavřením kamenných obchodů: O více než 80 procent poklesly útraty za oblečení. Vyšší nákupy přes e-shopy nemohly tento pokles vykompenzovat. O něco menší, ale stále dramatický pokles zaznamenaly útraty za vybavení domácností, cca o 60 procent.
Lidé také omezili cestování. Za benzín a naftu utrácí o pětinu méně. V tom se ale podepisuje i snižování cen za pohonné hmoty. V případě veřejné dopravy a taxi byl pokles ještě větší: Přes 70 procent.
Když nemůžeme do obchodů, tak nakupujeme on-line a necháváme si věci posílat. Proto například výdaje za dopravu a poštu vzrostly během karantény v průměru o více než pětinu.
Celkově on-line nákupy domácností vzrostly první tři týdny karantény o cca 100 %. Čtvrtý týden došlo ke zmírnění růstu na 66 %. K nejvyššímu růstu došlo ve Středočeském, Jihomoravském kraji a v Praze.
Nákupy potravin on-line vzrostly ještě více (283 %), nejvíce v Praze a Středočeském kraji. Z hlediska věku rostl rychleji u starší generace: 70-80 let o 760 % a 80+ dokonce o téměř 900 %.
Každopádně výběry z bankomatů poklesly ve srovnání s rokem 2019 o více než 40 %. Jeden z trendů, který epidemie mohla trvale urychlit, je vyšší podíl bezhotovostních transakcí, tedy přechod na méně hotovostní ekonomiku.
Zdroj grafů: Česká spořitelna
Je vidět, že to jde i bez hospod a projíždění se sem a tam. Hospody mne netrápí, ale projíždět se jen tak krajinou se svým pětiválcem SUV to mně chybí.
Proč by mě mělo něco chybět? Já jezdím denně se svým Camarem a virus mě může políbit….něco !!
Na tom jidle se hodne podepise ze lide plati v hospodach stravenkami a ted je ne kazdy ma a taky tipuji ze v hospodach plati vice hotovosti, protoze to nedava smysl aby doma s levnejsim jidlem projedli vice